Včera 4. března se v Národním domě na Vinohradech konal 11. reprezentační ples 3. lékařské fakulty UK. Díky nevyčerpatelné energii a trpělivosti Evy Maršálkové, která vymyslela choreografii a celou přípravu organizovala, jsme za poměrně krátký čas nacvičili předtančení v podobě polky a kvapíku. Jsou to tance plné poskoků a když k tomu ještě přidáte podupávání diváků do rytmu, otřesům parketu se nevyhnete.
Reprodukce hudby byla zajištěna následovně. Podél stěny byly rozestavěné stoly. Na jednom z nich (zhruba v polovině) byl položený mixážní pult, do kterého byl zapojený nedaleko stojící CD přehrávač. Protože tlumící opatření proti otřesům byla nulová, asi ve dvou třetinách skladby začala hudba přeskakovat jak se jí zachtělo.
I v této podobě se předčasně ukončené předtančení líbilo, ale citovou újmu Evy, která celé přípravě tolik věnovala to nevynahradí… Každopádně ji patří obdiv a dík – nakonec hlavní je to, že se nám podařilo vše vůbec nacvičit.
Nicméně i tato zkušenost mě inspirovala k sepsání tří krátkých tipů, se kterými by vaše předtančení nemělo již nic ohrozit.
1. Jak předejít zmatkům při nástupu?
Z mé ještě dřívější zkušenosti z předtančení vím, že problém může nastat již při nástupu. Zvukař je rád, když má určitý čas na přizpůsobení hlasitosti konkrétní skladbě. Pokud hudbu namixujete tak, že hraje hned od první vteřiny, je docela možné, že začne hrát potichu a taneční tým neuslyší první tóny dávající pokyn k nástupu. Vše pak bude muset ve stresu dohánět a u některých se to může negativně projevit v konečném projevu. Správný nástup je tedy jedním ze základních kamenů úspěchu. Abyste měli vše pojištěné, nechte v úvodu hudební stopy několik vteřin ticho.
2. V jakém formátu přinést hudbu?
Pokud se chystáte dělat předtančení (ať už kdekoliv), média jako CD použijte jen pokud opravdu není jiné cesty. Jak jsem popisoval v úvodu, sebemenší otřesy mohou veškerou vaší snahu zhatit stejně tak jako nepatrné škrábance na povrchu média nebo zaprášená optická mechanika. Daleko lepší a jistější volbou je nekomprimovaný hudební soubor přehraný přímo z harddisku. Méně náročným postačí i obyčejná mp3.
3. Jak se chovat při samotném předtančení?
Již na generální zkoušce je dobré určit si výrazné orientační body v sále tak, aby se podle nich mohli tanečníci i periferním zrakem orientovat. Co diváci hlavně sledují je rozestavení párů a celkový projev jednotlivců – tedy správné držení těla a rukou, natočení hlavy a úsměv. Ač se to nezdá, nějaké drobné (a často i větší) chyby v samotných krocích se zpravidla ztratí.
Máte nějaké další rady nebo zkušenosti? Podělte se o ně v komentářích.
Taneční kurzy (Praha) – salsa, TC MaD Sejkorových, Eva Maršálková
Komentáře k článku: