Posunout na článek


Zdál se mi sen

Sobota, 6. dubna 2013    Moje tvorba, Mysteriózní, Poezie a Próza, Ze života...

V noci (nebo spíš v ráno?) na dnešek se mi zdál sen. (Po hodně dlouhé době jsem si ho po probuzení pamatoval.) Co se týče děje, byla to v podstatě taková drsnější verze Groundhog Day křížená s Family Guy S08E01: Road to the Multiverse.

Začalo to v dobře známém domě, jenže pak jsem vyšel ven a tím se vše spustilo. Náhle jsem se ocitl v jakémsi alternativním, nebezpečně vyhlížejícím vesmíru. Bylo to dost děsivé. Vůbec jsem netušil, kde jsem, všude kolem všelijaké hrozivé nástrahy, nebylo se pořádně kam schovat, nikdo spřízněný v dohledu a vlastně na nic jsem se nemohl spolehnout. Pořád po mně někdo šel. Dokonce i fyzikální zákony se zdály být dost nestálé. A tak jsem utíkal, vyhýbal se různým útokům a snažil se najít nějaký úkryt, až jsem po nějaké době v dálce zahlédl náznak naděje – dobře známý dům.

Když jsem vešel dovnitř, jako by se bývalo nic nestalo. Všechno ze mě spadlo. Strach byl pryč a cítil jsem, že je zase všechno v pořádku. Že to byl asi jen nějaký šílený sen. Jenže moc dlouho to nevydrželo. Začaly mě přepadat myšlenky, že to třeba nemusel být pouhý sen a stále ve mě sílila potřeba jít se přesvědčit, že i venku je všechno, jak má být. Neklid a nejistota nakonec zvítězily. Šel jsem otevřít dveře.

A tím to začalo všechno znovu. Zase v jiném prostředí, s jinými nástrahami, jinými pravidly. Další zběsilý útěk plný nebezpečí a strachu.

Takhle se to opakovalo nesčetněkrát, stále dokola, až jsem začal pochybovat, že se z toho hrůzného kolotoče vůbec někdy dostanu. Není tohle nějaká forma posmrtného života? Aha, tak takhle to vypadá, když člověk umře? Nic moc.

Dal jsem si ještě několik vyčerpávajících opakování a pak to najednou přišlo.

Probudil jsem se! Ohromná úleva. A vlastně taky radost, že ještě není po mně. Uvědomil jsem si, že to všechno byl jen hodně šílený sen. Konečně jsem byl zase ve starém známém prostředí a všechno bylo, jak má být.

A pak jsem vstal a otevřel dveře.


Tuto příhodu jsem napsal i na FacebookGoogle Plus, kdyby vás zajímaly tamní komentáře.



Komentáře



Jedenmecítma šlépějí

Všechny články





Kdyby musel moderní vzdělanec sám zabíjet zvířata sloužící mu za potravu, stoupl by nesmírně počet vegetariánů.

— Christian Morgenstern