Světová mapa světelného znečištění (2001)
Pojem světelného znečištění není mezi veřejností zdaleka rozšířený. Primárně se jedná o nadbytečné svícení směrem na noční oblohu. Nejpatrnější je v obydlených oblastech, hlavně ve městech.
Mnohé lampy veřejného osvětlení svítí více nahoru než dolů. Kromě toho, že mají mnohem vyšší spotřebu, také oslňují (např. i když stojíte na nějakém krásném výhledu a lampy máte hluboko pod sebou).
Světelné znečištění, oslňování a zbytečně velká spotřeba se však netýká jenom veřejného osvětlení. Týká se de facto veškerého osvětlení, které míří (i třeba jen částečně) vzhůru na oblohu.
Pro lepší představu se můžete podívat na názorný příklad, co takové svícení k nebesům způsobuje a jaký markantní rozdíl je mezi necloněnými a plně cloněnými (tzv. full cut-off) světly :
Zdroj: The British Astronomical Association’s Campaign for Dark (starry, natural) Skies
Exemplární případ, jak nevhodné lampy v popředí oslňují | autor: Boris Stromar, Chorvatsko
Proč vybírat ta správná svítidla?
Volba správných svítidel má téměř samé výhody:
- Neoslňují: Světlo vás tolik neoslňuje, a tak vidíte lépe. (Citlivější osoby netrpí nepříjemným pocitem z lamp, které všude svítí do očí.) „Čím více nepotřebného a rušivého světla vnímáme, tím více ho potřebujeme, abychom vůbec viděli.“
- Jsou úspornější: Lampa má lépe směrované a světlo a na stejně účinné osvětlení tak spotřebuje až 4× méně energie.
- Nesvítí do oken: Ke většině modelů správně cloněných lamp se prodávají jako příslušenství i přídavné clony, aby lampy nesvítily v obytných oblastech přímo do oken domů a bytů.
- Neznečišťují: Z těchto lamp nepronikne jediný paprsek směrem nahoru. Výrazně tak eliminují světelné znečištění.
Snad jediným oprávněným argumentem odpůrců těchto svítidel je jejich plochý difuzor (tedy sklo, skrze které světlo prochází a rozptyluje se). Ten neumožňuje osvětlit tak velkou plochu a lampy se tedy musí instalovat v kratších vzdálenostech. I tento problém je však dnes již dávno passé. Příkladem plně cloněné lampy s vypouklým difuzorem je Helux Fritz.
Světelné znečištění ve světě
Pokud vás zajímá, jaká je situace ve světě a kde je na hvězdy vidět nejlépe, můžete se podívat na následující odkaz s mapami:
Aktuální světelné znečištění si můžete prohlédnout mimo jiné také v programu Google Earth.
Mnohé státy již přijaly zákony omezující svícení na noční oblohu. V Evropě mezi ně patří například Slovinsko nebo některé části Itálie. Tyto snahy jsou více než chvályhodné, ale bohužel mezitím v jiných zemích přibývá neuváženě nasazovaných necloněných světel.
Světelné znečištění v ČR
Zdroj: http://www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/2/ (Josef Jíra)
Situaci přímo u nás v ČR si můžete prohlédnout na mapce vpravo. Pro astronomické pozorování je podle ní jednoznačně nejvhodnější oblast Šumavy, kde na viditelnosti hvězd přidá i nadmořská výška. Ve viditelnosti hvězd však vždy hrají roli i další faktory.
Hlavní město na tom není příliš obstojně. Při včerejší cestě přes půl Prahy jsem nezahlídl ani jednu plně cloněnou lampu. Jediné vhodné osvětlení měly dva z mnoha billboardů kolem silnice. Veřejné osvětlení svítící přímo do oken bytů v obytných oblastech je zde bohužel také na denním (nočním) pořádku. Mám v paměti jen jedno místo v Praze, kde mě osvětlení tehdy nadchlo, a to parkoviště u Centra Černý Most…
Earth Hour – temná hodinka na konci března
Velmi sympatický zvyk zavedla v roce 2007 Australská Sydney. Každý ve městě (kdo se připojí) poslední sobotu v březnu ve 20.30 večer vypne na hodinu všechna světla. Earth Hour byla zavedená na znamení boji proti nepřirozeným změnám klimatu, ale vedlejším efektem je i příjemná tma a upozornění na enormní světelné znečištění noční oblohy. Zajímavé srovnání plného a značně omezeného nočního osvětlení se naskytlo i 28. března letošního roku, kdy se do projektu Earth Hour zapojilo přes 1000 měst ve více než 80 zemích světa:
Hodina Země 2009 (Earth Hour 2009) (vyjma první fotografie můžete kliknutím „vypnout světla“)
Více informací o světelném znečištění
Pro úplnost doplním pár odkazů s dalšími vydatnými materiály a informacemi k problematice světelného znečištění:
Osvětový leták z roku 2001 (oboustranná A4, k přeložení na třetiny)
Proč o tom všem píšu?
Problematika světelného znečištění je v řadách široké veřejnosti téměř neznámým pojmem. Dokud se o ní nebude vědět a mluvit, nedočkáme se ani žádného účinného zákona a především se bude dál instalovat osvětlení s vysokou spotřebou a malou účinností a hvězdná obloha nám bude dál mizet pod clonou světla.
Saving the Night Sky (11 minut, české titulky)
Aktualizace: Věci se dávají do pohybu 
16. 9. 2009 Ekolist.cz (ČTK):
Podle odhadů spotřebovalo vloni venkovní osvětlení v Libereckém kraji 35 000 megawatthodin a provozovatelé za něj zaplatili asi 75 milionů korun. Česká společnost pro rozvoj veřejného osvětlení předpokládá, že jsou možné až třetinové úspory. „Výsledky by také měly sloužit obcím jako podklad k žádostem o dotace na rekonstrukce osvětlení,“ dodal Maixner.
Celý článek: Liberecký kraj se ponoří do tmy, vědci změří světelné znečištění
Související články:
Komentáře k článku:
Pěkně shrnutí, jenom bych doplnil, že do problematiky světelného znečištění patří nejen svícení na oblohu, ale třeba i ono svícení do oken bytu a vůbec svícení na všechna místa, kde to není zapotřebí.
Jako malý jsem jezdil k babičce na venkov, u ohně jsem koukal na sametové černé nebe poseté tisíci hvězd a měl jsem pocit, že na mě musí každou chvíli spadnout – dnešní děti už tuhle nádheru bohužel asi nikdy nezažijí a jediné „hvězdy“, které budou znát, jsou ty z televizních soutěži.
Každý počin, který rozšiřuje povědomí o světelném znečištění, je chvályhodný a tento článek k tomu přispívá. Děkuji.
↑ Michal: Docela mi poslední dobou vadí i diody na různých přístrojích se zbytečně předimenzovanou svítivostí…
Bohužel je tomu tak… Noční svícení je další formou jakési nenápadné izolace od přírody, kterou si běžný člověk ani neuvědomí.
Stále jsou ale i u nás v ČR místa, kde jsou hvězdy vidět opravdu pěkně… a je jich dost. Na venkově však přibývá pouličních lamp, a tak je třeba zachránit, co se ještě dá a vysvětlovat zastupitelstvu jednoznačné výhody tzv. full cut-off svítidel.
Příkon na osvětlení ulic každým rokem klesá. Jen v Praze klesl po roce 89 asi o třetinu. O něco kleslo i množství světla, které se odrazí k obloze, protože se používají lepší svítidla.
Plně cloněná svítidla nejsou zárukou, že se k obloze odrazí méně světla. Uveďte také odkazy na stránky světelných techniků.
↑ Petr: Plně cloněná svítidla jsou především zárukou, že bude k obloze mnohem méně světla přímo svítit.
Souhlasím, že situace se pozvolna zlepšuje. Hlavním tahounem tohoto zlepšování je však růst cen elektrické energie. Lidé, kteří vybírají svítidla pro veřejné osvětlení, však často pojem světelného znečištění neznají natolik, aby si zcela uvědomovali jasné výhody plně cloněných svítidel. V tomto místě jsou ještě značné rezervy, na nichž je třeba pracovat.
Pro doplnění uvádím odkaz na wikipedii, kde je poměrně rozsáhlý článek o veřejném osvětlení.
Odkaz na wikipedii je hezké gesto, avšak tam je o této problematice psáno nekorektně, jak už to tam bývá (např. o odborných záležitostech rozhoduje, kolikrát se co vygůglí).
Zkus třeba stránky odborníků – http://www.darksky.cz
↑ Petr: Myslím, že nikomu nic nebrání se na Wikipedii zaregistrovat a nepřesné/špatné údaje tam opravit, případně problematiku osvětlit. Texty k věci, zvlášť od odborníků, mají právě tam své místo a není důvod úpravy nepřijmout, pokud nebudou fakticky chybné.
Charakteristika osvětlení se liší u každého konkrétního modelu lampy. Podle toho, co vím, problém malého vyzařovacího úhlu odpadá u většiny svítidel s vypouklým difuzorem (např. v článku zmíněný Helux Fritz).
A že by cloněná lampa měla menší účinnost, než necloněná, kde většina světla svítí naprosto zbytečně a navíc oslňuje (tzn. je třeba více světla, aby bylo vidět)? To se mi silně nezdá. A opravdu by mě zajímal ten případ, kdy světla „odraženého je víc, než přímého a odraženého světla od běžných svítidel„.
Výhody a nevýhody by byly jasně vidět na nějaké případové studii z reálnými experimenty. Pokusím se nějakou takovou najít a k článku přiložit. Ale například v Itálii, kde je podoba veřejného osvětlení poměrně přísně dána zákony, se již výhody plně cloněných svítidel dávno prokázaly. Velmi sympatické jsou mi úvahy o tom, zda opravdu celou noc potřebujeme naplno svítit a návrhy např. od hluboké noci do rána nechat svítit jen každou druhou lampu.
Jinak jestli jsi z Prahy, můžeš se zajít podívat na ono parkoviště u CČM, o němž jsem psal v úvodu článku. Jestli se od doby mé poslední návštěvy nic nezměnilo, je to krásně rovnoměrně osvětlený prostor, kde žádné světlo neoslňuje ani neruší (kromě běžných lamp z povzdálí) a pochybuji, že s běžnými lampami by bylo rušivé světlo menší.