Pokud byste snad neměli loutky příliš v oblibě, podívejte se na některou z Caprinových pohádek a okamžitě si je zamilujete.

Caprinova filmová kariéra

Caprinovým hlavním tvůrčím obdobím byla 50. a 60. léta, kdy vytvořil většinu svých krátkometrážních loutkových pohádek. Nutno říci, že jeho filmy jsou na svou dobu technicky neočekávaně vyspělé. Animace je velmi důkladná a při sledování je vidět, že si dával záležet i na těch nejmenších detailech.

Při jednom z prvních natáčení dokonce vymyslel značné zdokonalení řízení pohybů loutek, které mu umožnilo snadno kontrolovat jak velké rázné pohyby, tak i drobné posunky.

Caprinův pohádkový svět se stal opravdovým klenotem norské (ale i celosvětové) kultury. Loutky z jeho pohádek jsou dnes uloženy v Norském muzeu filmu v Oslu.

Celovečerní film Flåklypa Grand Prix

Završením jeho filmové tvorby byl v roce 1975 celovečerní film Velká cena Plochého vršku (norsky Flåklypa Grand Prix), díky kterému se o Caprinových pohádkách dověděli lidé po celém světě.

Scénář je postavený na knihách spisovatele a autora komiksů Kjella Aukrusta. Místo, kde jeho otec (básník) prožil dětství, bylo velkou inspirací (údolí pod horou Flåklypa) a existují spekulace, že postavy jsou karikaturami skutečných lidí. Původně měla být Flåklypa krátkometrážním TV filmem, ale po roce a půl byly práce televizní společností přerušeny. Po nějakém čase přišel Caprinův syn Remo (nyní vede Caprino Studios) se skvělým nápadem, že udělají celovečerní film. Ostatně prostředí a loutky už měli z velké části vytvořené. Poté na něm pracovali v pěti lidech po dobu 3,5 let.

Je to až neuvěřitelné, co lze s tím správným nasazením dokázat. Odměnou byl obrovský úspěch – dosud se prý jen v Norsku prodalo přes 5,5 milionů lístků, což je snad vůbec nejvíc v historii tamního filmu (Norsko má zhruba 4,7 milionů obyvatel).

Mimochodem, Caprino nechal sestavit Il Tempo Gigante – vítězné závodní auto z filmu – v životní velikosti. Je pojízdné, necelých 7 metrů dlouhé, z 0 na 100 km/h zrychlí za 6 sekund. Sestrojení trvalo asi rok a sám se na něm značnou měrou podílel.

Po zbytek života se pak věnoval převážně vytváření atrakcí v rodinném zábavním parku Hunderfossen v Lillehammeru.

Ukázky z pohádek

Hraný začátek (někdy také závěr) není v Caprinových pohádkách neobvyklým prvkem a svým prostředím a uvedením skvěle dotváří kouzelnou atmosféru.

Jedna z mých oblíbených pohádek se jmenuje Popelák a jeho dobří pomocníci (norsky Askeladden og de gode hjelperne).

Kromě chudého Popeláka, který se vydává za princeznou a půlkou království, se v ní objevuje např. chlápek, který má v břiše sedm zim a sedm let, nebo jeden, co horlivě ukusuje kamení, protože nemůže ukojit svůj nikdy nekončící hlad.

No uznejte sami… Není to něco nádherného?

Mimochodem, Caprino měl mj. také skvělý smysl pro humor. U jeho pohádek jsem se nasmál jako u málokteré jiné… Ostatně úsměv často vyvolává už jen pohled na ty krásné loutky a prostředí.

Trailer ke kolekci pohádek

Na YouTube na kanálu Caprino Studios jsou ukázky několika pohádek s anglickým dabingem. Tady je, pro představu, takový hromadný anglický trailer k remasterované kolekci pohádek, která vyšla v roce 2005 na DVD:

Pokud vás Caprinův pohádkový svět zaujal, kupte si např. Caprino’s Movie Collection (4 DVD).

• Oficiální elektronický obchod Caprino Studios

Všechny filmy sice obsahují také anglický dabing, ale doporučuji koukat v originálním znění s anglickými titulky. Ta norština k tomu zkrátka patří.

Caprinovi se v mých očích povedlo dokonale vystihnout slovo pohádka. Jeho bezbřehá fantazie je obdivuhodná. Díky ní, ale také díky velkému srdci, mistrovskému řemeslu, umění a vynalézavosti dokázal vytvořit dílo, které na celém světě nemá obdoby.

Jeho pohádky jsou tou vůbec nejvýjimečnější částí mojí filmografie a za nic bych je nevyměnil.

P. S.: Zajímáte-li se o severské filmy, doporučuju Severský filmový klub.

Khan Academy má mj. za cíl obsáhnout co největší část znalostí ze střední a vysoké školy a nabídnout je zdarma celému světu prostřednictvím krátkých videopřednášek. Tyto přednášky jsou systematicky uspořádané, podobně jako školní osnovy, a výklad je podaný velmi lidsky a srozumitelně.

Mohli byste namítnout, že je to všechno anglicky – a anglicky přece neumí zdaleka každý… tedy aspoň ne natolik, aby se v angličtině mohl učit. A to se už dostáváme k jádru zakopaného pudla.

Tato výuková videa každý den překládají stovky, ba i tisíce lidí po celém světě. Někteří tvoří anglické titulky z odposlechu, jiní tyto titulky překládají do dalších jazyků, a někteří dokonce dabují, nicméně českých titulků je tam zatím jen několik. Proto bych rád inspiroval především vás, kteří si v angličtině docela věříte, a ukázal vám, jak se přidat k této revoluci ve vzdělávání.

Co z toho budete mít?

Už jsem se několikrát setkal s otázkou, k čemu je to vlastně dobré a že z toho člověk nic nemá. Inu, pokud jste na vážkách, snad se mi podaří vás přesvědčit:

• Procvičíte si angličtinu a obohatíte slovní zásobu
• Osvěžíte si znalosti ze školy
• Pomůžete věci, která má opravdový smysl
• Žáci, studenti a zkrátka všichni, kteří touží po kvalitním vzdělání, vám budou neskonale vděční
• Vaše děti, vnoučata a všechna další pokolení se budou mít z čeho učit

Jak na to?

K samotnému překládání se dá snadno proklikat z detailu videa na KhanAcademy.org. Jako systém pro správu a překládání titulků slouží UniversalSubtitles.com, a celý proces je tak uživatelsky velice jednoduchý – dovolím si říct triviální. Protože obrázek často vydá za tisíce slov, připravil jsem toto video jako návod a ukázku, jak je to rychlé a jednoduché (tedy když nepočítám samotné překládání).

K překladu je minimálně pro začátek vhodné vybírat si přednášky z oblastí, v nichž se obstojně orientujete v českém jazyce. Budete si jistější, překlad nezabere tolik času a hned napoprvé zvolíte ty správné názvy a termíny.

A jak vypadá výsledek?

Pro ukázkový překlad jsem si vybral první lekci z chemie – Prvky a atomy. Výklad trvá něco málo přes 13 minut a překlad mi zabral necelé 3 hodiny. Po chvíli cviku to jde snáze a mnohem rychleji, avšak raději než honbu za nejrychlejším časem doporučuji dvakrát ověřit správný překlad a zkontrolovat, že jste anglickému výkladu skutečně správně porozuměli.

Ještě není úplně doladěné časování, ale i to lze ve zmíněném systému poměrně snadno upravovat.

Vstříc novému vzdělávání

Rozvoj informační techniky a internetu umožnil i vznik nových, naprosto převratných možností vzdělávání.

Velkým klíčem k tomuto vzdělávání je nyní angličtina. U většiny těchto materiálů je však obecná snaha překládat je do dalších jazyků – tedy vytvářet titulky a dabovat, protože přece jen velké procento světové populace anglicky neumí. Respektive neumí natolik, aby kromě překládání stíhali také vstřebávat nové informace a učit se.

A proto je tady i tento článek, v němž jsem vám ukázal, že zapojit se do tohoto procesu a pomoci je relativně snadné. Až během dlouhých zimních večerů nebudete vědět, do čeho píchnout, pojďte měnit svět. Dává to smysl, procvičíte angličtinu, osvěžíte si učivo ze školy a navíc budete mít dobrý pocit, že se jednou vaše děti i vnoučata budou mít z čeho učit.

Mimochodem, zaujalo-li vás téma online vzdělávání, doporučuji nenechat si ujít tento seznam 400 videokurzů z předních světových univerzit. A včera také Ivan Kutil upozornil na nové online IT kurzy od Stanford University.

–
Tento článek vyšel také na stránkách CeskaSkola.cz: Pojďte spoluutvářet budoucnost vzdělávání! a ve slovenském překladu na UspesnaSkola.sk: Poďte aj vy tvoriť budúcnosť vzdelávania!

Dnes se však mj. díky italskému vynálezci jménem Andrea Rossi dostává opět do silného zájmu médií, a to zcela oprávněně (byť ta česká dělají, jako by se vlastně nic nedělo). V pátek 28. října totiž proběhly plánované testy nového 1MW E-Cat reaktoru za dozoru mnoha vědců a investorů a skončily velkým úspěchem.

Abych vás uvedl do obrazu a mohli jste experimentu lépe porozumět a náležitě užasnout nad jeho výsledky, pojďme se nejprve podívat na historii a pozadí výzkumu studené fúze.

Co je to studená fúze?

Jedná se o typ jaderné fúze – tedy v překladu slučování jader atomů různých prvků. Dalším typem je např. termonukleární fúze, která probíhá uvnitř hvězd. Protiklad jaderné fúze je jaderné štěpení, jež se využívá v reaktorech jaderných elektráren.

Studená fúze je jedinečná v tom, že čistým způsobem a za pokojové teploty generuje obrovské množství energie, aniž by po sobě zanechala jakýkoliv odpad. Jediné, co po ní zbyde, je prvek vzniklý transmutací – v případě Rossiho reaktorů fúzí niklu a deuteria vzniká měď (přesněji řečeno dva její izotopy Cu 63 a 65).

Synonymem pro studenou fúzi je zkratka LENR – tedy Low-Energy Nuclear Reaction (nízkoenergetická jaderná reakce).

O objevitelích a výzkumu studené fúze

Dr. Martin Fleischmann se narodil roku 1927 v Karlových Varech. V jedenácti letech se s rodinou přestěhoval do Velké Británie. Byl výborným studentem a již v roce 1950 (23 let) získal doktorát na Královské univerzitě v Londýně. V Británii pak přes 30 let vyučoval jako vysokoškolský profesor – od konce 60. let na University of Southampton. Roku 1972 se po dvouletém působení jako prezident ISE začal více soustředit na výzkum a došel k několika důležitým objevům a vynálezům na poli elektrochemie. Později dostal od Královské společnosti medaili za elektrochemii a termodynamiku.

Roku 1975 se seznámil se studentem jménem Stanley Pons, který přiletěl z USA, aby v Southamptonu dokončil svá studia. O 7 let později Fleischmann odešel za Ponsem do USA, aby mohli naplno pokračovat v započatém výzkumu. Útočiště našli v University of Utah, kde byl Pons v té době vedoucím katedry elektrochemie. Tam se také v roce 1983 začal psát příběh studené fúze.

Po 6 letech výzkumu provedli a pečlivě zaznamenali experiment, v němž spatřili jadernou fúzi za běžné teploty pomocí elektrolýzy těžké vody. Jednalo se o skutečně revoluční objev, který si však na opravdovou slávu musel ještě mnoho let počkat. Tehdy totiž oba vědce Univerzita přemluvila, aby svůj experiment co nejrychleji zveřejnili na tiskové konferenci. Stovky vědců po celém světě se pokoušely ho replikovat, avšak neúspěšně. Tento vývoj událostí na dlouho dobu velice uškodil pověsti a kariéře obou vědců, ale také celému výzkumu studené fúze. Nikdo s ní už nechtěl být spojován, natož do ní investovat.

V roce 1992 oba odešli pracovat do francouzské laboratoře firmy Toyota, avšak již po třech letech Fleischmann práci ukončil a vrátil se do Anglie. Od té doby externě spolupracoval na výzkumu studené fúze s vědci Amerického námořnictva a Italských národních laboratoří (INFN a ENEA).

Od publikování experimentu Fleischmann-Pons roku 1989 se výzkumem zabývá Michael McKubre, který studenou fúzi úspěšně replikuje, avšak ještě se nedobral k použitelnému produktu. Mj. jeho výzkumu byla 19. dubna 2009 věnována část pořadu 60 Minutes na americkém kanále CBS.

Že je studená fúze skutečná a při těchto experimentech probíhá, potvrzuje také studie zpracovaná pro DARPA z roku 2007 s názvem New Physical Effects in Metal Deuterides.

Chcete-li se podívat na příběh studené fúze na videu, mohu doporučit

• americký dokument z roku 2000 Heavy Watergate (46 minut, české titulky)
• nebo nový italský dokument Low Energy Nuclear Revolution (39 minut, anglické titulky).

Andrea Rossi a reaktor E-Cat

Italský vědec Andrea Rossi se inspiroval experimentem Fleischmanna a Ponse a necelý rok po jeho zveřejnění započal vlastní výzkum. První exotermickou reakci pozoroval o 8 let později (rok 1998). Až v roce 2007 dospěl k převratným objevům ve fúzi niklu a deuteria, načež pozastavil téměř všechny své další projekty a začal se soustředit výhradně na studenou fúzi. Spojil síly s profesorem Sergiem Focardim z Boloňské univerzity, jenž se již od roku 1992 rovněž tomuto tématu věnoval. Společně začali vyvíjet první reaktor E-Cat. Dne 14. ledna 2011 zveřejnili první pokus s 10kW stolním reaktorem.

A jak jsem se již zmiňoval v úvodu, 28. října letošního roku proběhly první veřejné zatěžkávací testy nového 1 MW reaktoru, které dopadly na výbornou.

Za 5 hodin a 30 minut samočinného chodu dokázal E-Cat reaktor vyprodukovat  2635 kWh, což je v průměru bezmála 480 kWh za hodinu. A to vše jako naprosto čistá energie, jež je s reaktorem dostupná již téměř zdarma.

-“Is this an Energy Revolution?“
-“Yes, and most people have not understood this fact.“ -Sergio Focardi

Tento reaktor se skládá ze 107 paralelně zapojených menších 10kW reaktorů, z nichž každý je tvořen třemi ještě menšími paralelně zapojenými jednotkami o výkonu 3,3 kW. Celý reaktorový kontejner má rozměry 2,6×2,6×5 metrů a váží 13,6 tuny.

Během fúze byla přečerpávána voda o teplotě lehce nad 18 °C, která se v reaktoru pod tlakem 55 barů přeměňovala na páru o průměrné teplotě 104 °C. Vzniklá pára je odváděna do kondenzační komory a poté se vrací zpět do oběhu.

Původně měla první 1MW E-Cat elektrárna vyrůst v Řecku pod správou Defkalion Green Technologies Inc., ale z licenční dohody nakonec sešlo, a premiérová elektrárna se tak patrně přesouvá do USA k investorské společnosti AmpEnergo Inc.. Sám Rossi má v plánu rozjet automatizovanou výrobu reaktorů a vytvořit pobočky v Miami, Bostonu a Manchesteru (New Hampshire).

• Podrobný report z testu reaktoru E-Cat 28. října 2011 (PESN.com)
• Zpravodajství a novinky o reaktoru E-Cat (E-CatWorld.com)
• Sergio Focardi – TEDx Bologna – Talk on Nickel/Hydrogen Reaction

Studená fúze je tady, jen se s tím smířit…

Téma studené fúze je nyní v poněkud zvláštním stavu. Od počátku 90. let, kdy pokusy Fleischmanna a Ponse nebyl nikdo jiný schopen v krátké době replikovat, se na ni nahlíží jako na pouhou báchorku. Vědci celého světa jsou k ní skeptičtí více než k čemukoli jinému. Tedy samozřejmě až do doby, kdy spatří reaktor na vlastní oči (ti otrlí dokonce i poté).

Ani média si příliš neví rady s tím, jak studenou fúzi uchopit. Není to věru triviální téma a člověk se musí orientovat aspoň v základech fyziky, aby tyto informace mohl odpovědně předávat dál. Výsledky dosavadních experimentů jsou považovány za až příliš dobré, než aby byly pravdivé. A tak, až na několik výjimek, jen všichni s nedůvěrou vyčkávají, kdy se konečně provalí, že to celé byl podvod, aby se mohli v klidu vrátit zpět k tomu, co znají a čemu rozumí.

Nicméně těší mě, že se těch pár výjimek našlo a že se o studené fúzi a Rossiho vynálezu pozvolna začíná mluvit. Stejně jako každý převratný vědecký objev, i studená fúze si žádá svůj čas, než ji veřejnost plně pochopí, ověří a přijme. Dlouhá desetiletí byla pouhým nechtěným dítětem vědy, jež nemělo budoucnost. Jen několik málo osvícených dokázalo spatřit jeho nezměrný potenciál a prozíravě předpovědět, jak v dospělosti změní svět. A díky těmto několika osvíceným dnes, ač si to možná ještě nechceme připustit, stojíme u zrodu energetické revoluce.

Bratři De Angelisové se už během svých studií stali výjimečnými hudebníky. Jejich kariéra se naplno rozjela v roce 1963, kdy vydali LP a začali pracovat pro RCA Italiana. A byl to pořádný rozjezd, který se dodnes nezastavil.

Museli dokonce během své kariéry používat různá umělecká jména, aby jimi italský trh nebyl přesycen. Nejznámější název byl Oliver Onions, dále to byly pseudonymy M&G Orchestra, Dilly Dilly, The Black Stones, Canary Jones, Donald & Olimpio, Dream Bags, Juniper a další.

Více než 40 let skládají hudbu k filmům, zpívají a hrají na mnoho hudebních nástrojů. Mají na kontě nespočet skvělých soundtracků a písní. Málokdy však byli pod svým dílem přímo podepsaní,
a tak jejich pravá jména a velikost zůstala většině světa ukrytá.

Filmy v čele s dvojicí Spencer & Hill

Nejen u nás se De Angelisové nejvíce proslavili hudbou k filmům s Budem Spencerem a Terrencem Hillem. Jejich filmy dokonale doplňovali a pozvedli je na zcela novou úroveň.

Snad vůbec nejznámějším hitem od De Angelisů je píseň Dune Buggy z filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, která svého času dobyla přední příčky žebříčků evropských hitparád.

Franco Micalizzi

Díky této silné herecké dvojici se proslavil také o několik let starší italský skladatel Franco Micalizzi. Ten složil hudbu např. k filmům Pravá a levá ruka ďábla, Jdi na to či Dvojníci a s bratry De Angelisovými taky několikrát na filmové hudbě spolupracoval.

Dovolte mi připomenout pár písní z těchto taktéž velmi vydařených soundtracků.

Šimon a Matouš

Právě filmy se Spencerem a Hillem se inspiroval režisér Giuliano Carnimeo a v roce 1975 vznikly snímky Šimon a Matouš a Šimon a Matouš jedou na rivieru. Snad také díky výborné hudbě De Angelisů či některým společným hercům (např. Dominic Barto) si lidé často ani nevšimli, že se jedná pouze o klon (nutno říci zdařilý) filmů Spencera a Hilla.

Několik ukázek další tvorby

Guido a Maurizio De Angelis dále složili hudbu např. k uhrančivému westernu Keoma, známému Sandokanovi či kreslenému seriálu Willy Fog.

Koncert po 25 letech

Bratři De Angelisové neměli příliš ve zvyku veřejně vystupovat, natož koncertovat. O to většího překvapení se v roce 2007 dočkali návštěvníci každoročního italského festivalu Lucca Comics & Games, kde Guido a Maurizio De Angelis vystoupili po 25 letech a přehráli nepřeberné množství svých slavných hitů.

Až budete příště koukat na film Hilla a Spencera, Šimona a Matouše či například s dětmi na Willyho Foga, zkuste se o něco víc zaměřit na tu skvělou hudbu, jíž Guido a Maurizio De Angelisové tolik obohatili svět. Tedy minimálně ten můj, za což jim jsem a budu navždy vděčný.

Chcete si snadno poslechnout všechny zmíněné písničky? Vytvořil jsem playlist na YouTube.

Jistě se časem objeví i na oficiálním webu na stránkách jednotlivých přednášek, ale prozatím je tu tento stručný souhrn s několika odkazy navíc:

Workshopy

• St, 21. září, 9.30: Finance jako Poker – Jaroslav Trojan, Credo Ventures … foto »   slidy »
• Čt, 21. září, 9.00: Jak se stát UX designérem – Jiří Močička, R/GA … text a foto »
• Čt, 21. září, 9.30: Autorizovaný překlad WCAG 2.0 – Lukáš Marvan, Seznam.cz … foto »   slidy »

Development Hall (RB101)

Pátek, 23. září …  zápisky z přednášek »

• 9.00: Úvodní Keynote – Filip Hráček, Developer Relations Google … slidy »
• 10.00: Introduction to Web Intents – Paul Kinlan, Google … slidy »
• 10.30: Novinky z konference BUILD – David Grudl, Nette Foundation … slidy »
• 12.30: Cassandra – Michal Augustýn, AVAST Software … slidy »
• 13.00: Jak jsme převáděli desktopovou aplikaci FlexiBee do cloudu – Petr Ferschmann, WinStrom … slidy »
• 14.30: Using Web APIs with OAuth 2.0 – Nicolas Garnier, Google … slidy »
• 15.00: Introduction to WebGL – Ilmari Heikkinen, Google … slidy »
• 15.40: MongoDB – Lukáš Linhart, Centrum Holdings … slidy »
• 17.30: Serversideness – Douglas Crockford, Yahoo! … video »   slidy »

Sobota, 24. září …  zápisky z přednášek »

• 10.00: Symfony 2 – Pavel Campr, Jiří Praus, BARTON STUDIO … slidy »
• 10.30: PHP in 2011 – Rasmus Lerdorf, PHP … video »    slidy »
• 12.00: Strategie kešování – Michal Špaček … slidy »
• 12.30: Scala – jazyk budoucnosti – Zdeněk Farana, Frequentis … slidy »
• 14.30: ElasticSearch: Za hranice běžného fulltextového vyhledávání – Karel Minařík a Lukáš Vlček, Red Hat … slidy »
• 16.25: Ajaxizace – Jakub Vrána … slidy »

Development/Mobile Room (NB D)

Pátek, 23. září … zápisky z přednášek »

• 10.00: Architektura škálovatelných aplikací – Michal Táborský, Mall.cz … slidy »
• 10.30: Deployment prakticky – Ladislav Prskavec, Jobs.cz … slidy »
• 11.00: Deployment PHP aplikací – Jan Mittner, Jizdomat.cz … slidy »
• 12.00: Test Driven Development v CoffeeScriptu – Jiří Knesl … slidy »   další materiály »
• 12.35: AngularJS – Vojta Jína, Google … slidy »
• 14.30: Nestačí vám vaše oblíbené mapové API? Zkuste Nokia mapy – Michal Aichinger, Nokia … slidy »

Sobota, 24. září … zápisky z přednášek »

• 10.00: Accessibility’s not dead! – Radek Pavlíček, Roman Kabelka, Blind Friendly Web … shrnutí »   slidy »
• 10.30: Nativní aplikace pro chytré telefony – Michal Šrajer, Inmite … slidy »
• 11.00: Z praxe mobilního webdesignu – Martin Michálek, Shortcat, Scuk … slidy »
• 12.30: Snadný vývoj pro iOS, Android a další systémy – Borek Bernard … slidy »
• 15.00: Developing lovable mobile services; a tale of two socks – Dave Ruzius, LMC … slidy »

Design/UX Hall (Vencovského aula)

Pátek, 23. září … zápisky z přednášek »

• 10.25: Nejen na okrasu – Pavel Maček … slidy »
• 10.55: Písmo je na webu to nejdůležitější – David Březina … slidy »
• 12.30: Neziskovky goes web – Jana Štěpánová, RedGreenBlue … slidy »
• 16.10: The Cross-Channel Experience – Nick Finck, Blink Interactive … video »   slidy »
• 17.30: Mobile First – Luke Wroblewski, Bagcheck … video »   slidy »   sketchnote »

Sobota, 24. září … zápisky z přednášek »

• 10.30: Ty jsi informační architekt! – Adam Fendrych, Dobrý web … slidy »
• 11.00: Rozhodněte o rozhodnutí druhých – Petr Kosnar, Faxe.cz … slidy »
• 12.00: Komunikace a prodávání výstupů UX designu – Jan Šrůtek, Flow Interactive … slidy »
• 12.30: Design jako příběh – Jiří Močička, R/GA … slidy (cz) »    slidy (en) »
• 14.30: Přidej vejce – Jan Řezáč … slidy »
• 16.20: The Invisible Side of Design – Vitaly Friedman, Smashing Media … video »

Business Hall (Likešova aula)

Pátek, 23. září … zápisky z přednášek »

• 10.00: Jak správně nastavit cenu webových aplikací? – Václav Lorenc, Pricing idiot … slidy »   video »
• 10.50: Bulharská konstanta ve webové analytice – Jan Tichý, Medio interactive … slidy »
• 12.00: Don’t Let Your Baby Die! – Wolf Becvar, Hotgloo … slidy »
• 16.25: Antivirus zdarma a síla komunity – Miloš Korenko, AVAST Software … slidy »

Sobota, 24. září … zápisky z přednášek »

• 10.00: České globální webové startupy – Oldřich Neuberger, Duck on truck … slidy »
• 10.15: Představení startupu Bookfan – Michal Juhás … slidy »

(Skvělé fotky od Tomáše Hellebranda.)

Další materiály

Inmite připravilo mobilní verzi webu WebExpa, Lukáš Churý potom hodně povedený program s dalšími užitečnými infromacemi a mým dílem je Twitter wall se třemi feedy a grafickou wall pro oživení.

Zápisky z přednášek na Google Docs vznikly díky lidem z VŠE GUG a dalším mnoha návštěvníkům. Patří jim velký dík za skvělý nápad.

Pavel Maček sepsal a nakreslil úžasné sketchnotes z Design/UX Hall.

Jirka Chomát vypíchnul zábavné a důležité hlášky z Twitteru, jež padly během WebExpa.

Michal Šrajer vytvořil kolaborativní soupis článků o WebExpu 2011a různých souvisejících materiálů.

Fotky a videa z WebExpa

Přímo od organizátorů jsou na Facebooku k dispozici fotky z Warm Up párty, fotky z pátku a fotky ze soboty. Odkazy na další fotky jsou dostupné v kolaborativním dokumentu s materiály. Tamtéž najdete také seznam článků o WebExpu.

Na YouTube kanálu můžete najít ohlédnutí za WarmUp Party, video z prvního dne a video z druhého dne.

Soundtrack z WebExpa je dostupný na YouTube a na závěr si můžete prohlédnout i přestávkové obrazovky.

Stránka je průběžně aktualizována (poslední aktualizace: 13. října 2011, 12.36).

Víte-li o nějakých dalších materiálech, budu rád, když se zmíníte v komentáři nebo mi napíšete. Díky!