Pokud byste snad neměli loutky příliš v oblibě, podívejte se na některou z Caprinových pohádek a okamžitě si je zamilujete.

Caprinova filmová kariéra

Caprinovým hlavním tvůrčím obdobím byla 50. a 60. léta, kdy vytvořil většinu svých krátkometrážních loutkových pohádek. Nutno říci, že jeho filmy jsou na svou dobu technicky neočekávaně vyspělé. Animace je velmi důkladná a při sledování je vidět, že si dával záležet i na těch nejmenších detailech.

Při jednom z prvních natáčení dokonce vymyslel značné zdokonalení řízení pohybů loutek, které mu umožnilo snadno kontrolovat jak velké rázné pohyby, tak i drobné posunky.

Caprinův pohádkový svět se stal opravdovým klenotem norské (ale i celosvětové) kultury. Loutky z jeho pohádek jsou dnes uloženy v Norském muzeu filmu v Oslu.

Celovečerní film Flåklypa Grand Prix

Završením jeho filmové tvorby byl v roce 1975 celovečerní film Velká cena Plochého vršku (norsky Flåklypa Grand Prix), díky kterému se o Caprinových pohádkách dověděli lidé po celém světě.

Scénář je postavený na knihách spisovatele a autora komiksů Kjella Aukrusta. Místo, kde jeho otec (básník) prožil dětství, bylo velkou inspirací (údolí pod horou Flåklypa) a existují spekulace, že postavy jsou karikaturami skutečných lidí. Původně měla být Flåklypa krátkometrážním TV filmem, ale po roce a půl byly práce televizní společností přerušeny. Po nějakém čase přišel Caprinův syn Remo (nyní vede Caprino Studios) se skvělým nápadem, že udělají celovečerní film. Ostatně prostředí a loutky už měli z velké části vytvořené. Poté na něm pracovali v pěti lidech po dobu 3,5 let.

Je to až neuvěřitelné, co lze s tím správným nasazením dokázat. Odměnou byl obrovský úspěch – dosud se prý jen v Norsku prodalo přes 5,5 milionů lístků, což je snad vůbec nejvíc v historii tamního filmu (Norsko má zhruba 4,7 milionů obyvatel).

Mimochodem, Caprino nechal sestavit Il Tempo Gigante – vítězné závodní auto z filmu – v životní velikosti. Je pojízdné, necelých 7 metrů dlouhé, z 0 na 100 km/h zrychlí za 6 sekund. Sestrojení trvalo asi rok a sám se na něm značnou měrou podílel.

Po zbytek života se pak věnoval převážně vytváření atrakcí v rodinném zábavním parku Hunderfossen v Lillehammeru.

Ukázky z pohádek

Hraný začátek (někdy také závěr) není v Caprinových pohádkách neobvyklým prvkem a svým prostředím a uvedením skvěle dotváří kouzelnou atmosféru.

Jedna z mých oblíbených pohádek se jmenuje Popelák a jeho dobří pomocníci (norsky Askeladden og de gode hjelperne).

Kromě chudého Popeláka, který se vydává za princeznou a půlkou království, se v ní objevuje např. chlápek, který má v břiše sedm zim a sedm let, nebo jeden, co horlivě ukusuje kamení, protože nemůže ukojit svůj nikdy nekončící hlad.

No uznejte sami… Není to něco nádherného?

Mimochodem, Caprino měl mj. také skvělý smysl pro humor. U jeho pohádek jsem se nasmál jako u málokteré jiné… Ostatně úsměv často vyvolává už jen pohled na ty krásné loutky a prostředí.

Trailer ke kolekci pohádek

Na YouTube na kanálu Caprino Studios jsou ukázky několika pohádek s anglickým dabingem. Tady je, pro představu, takový hromadný anglický trailer k remasterované kolekci pohádek, která vyšla v roce 2005 na DVD:

Pokud vás Caprinův pohádkový svět zaujal, kupte si např. Caprino’s Movie Collection (4 DVD).

• Oficiální elektronický obchod Caprino Studios

Všechny filmy sice obsahují také anglický dabing, ale doporučuji koukat v originálním znění s anglickými titulky. Ta norština k tomu zkrátka patří.

Caprinovi se v mých očích povedlo dokonale vystihnout slovo pohádka. Jeho bezbřehá fantazie je obdivuhodná. Díky ní, ale také díky velkému srdci, mistrovskému řemeslu, umění a vynalézavosti dokázal vytvořit dílo, které na celém světě nemá obdoby.

Jeho pohádky jsou tou vůbec nejvýjimečnější částí mojí filmografie a za nic bych je nevyměnil.

P. S.: Zajímáte-li se o severské filmy, doporučuju Severský filmový klub.

Bratři De Angelisové se už během svých studií stali výjimečnými hudebníky. Jejich kariéra se naplno rozjela v roce 1963, kdy vydali LP a začali pracovat pro RCA Italiana. A byl to pořádný rozjezd, který se dodnes nezastavil.

Museli dokonce během své kariéry používat různá umělecká jména, aby jimi italský trh nebyl přesycen. Nejznámější název byl Oliver Onions, dále to byly pseudonymy M&G Orchestra, Dilly Dilly, The Black Stones, Canary Jones, Donald & Olimpio, Dream Bags, Juniper a další.

Více než 40 let skládají hudbu k filmům, zpívají a hrají na mnoho hudebních nástrojů. Mají na kontě nespočet skvělých soundtracků a písní. Málokdy však byli pod svým dílem přímo podepsaní,
a tak jejich pravá jména a velikost zůstala většině světa ukrytá.

Filmy v čele s dvojicí Spencer & Hill

Nejen u nás se De Angelisové nejvíce proslavili hudbou k filmům s Budem Spencerem a Terrencem Hillem. Jejich filmy dokonale doplňovali a pozvedli je na zcela novou úroveň.

Snad vůbec nejznámějším hitem od De Angelisů je píseň Dune Buggy z filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí, která svého času dobyla přední příčky žebříčků evropských hitparád.

Franco Micalizzi

Díky této silné herecké dvojici se proslavil také o několik let starší italský skladatel Franco Micalizzi. Ten složil hudbu např. k filmům Pravá a levá ruka ďábla, Jdi na to či Dvojníci a s bratry De Angelisovými taky několikrát na filmové hudbě spolupracoval.

Dovolte mi připomenout pár písní z těchto taktéž velmi vydařených soundtracků.

Šimon a Matouš

Právě filmy se Spencerem a Hillem se inspiroval režisér Giuliano Carnimeo a v roce 1975 vznikly snímky Šimon a Matouš a Šimon a Matouš jedou na rivieru. Snad také díky výborné hudbě De Angelisů či některým společným hercům (např. Dominic Barto) si lidé často ani nevšimli, že se jedná pouze o klon (nutno říci zdařilý) filmů Spencera a Hilla.

Několik ukázek další tvorby

Guido a Maurizio De Angelis dále složili hudbu např. k uhrančivému westernu Keoma, známému Sandokanovi či kreslenému seriálu Willy Fog.

Koncert po 25 letech

Bratři De Angelisové neměli příliš ve zvyku veřejně vystupovat, natož koncertovat. O to většího překvapení se v roce 2007 dočkali návštěvníci každoročního italského festivalu Lucca Comics & Games, kde Guido a Maurizio De Angelis vystoupili po 25 letech a přehráli nepřeberné množství svých slavných hitů.

Až budete příště koukat na film Hilla a Spencera, Šimona a Matouše či například s dětmi na Willyho Foga, zkuste se o něco víc zaměřit na tu skvělou hudbu, jíž Guido a Maurizio De Angelisové tolik obohatili svět. Tedy minimálně ten můj, za což jim jsem a budu navždy vděčný.

Chcete si snadno poslechnout všechny zmíněné písničky? Vytvořil jsem playlist na YouTube.

Belgický animovaný seriál z počátku tisíciletí Panique au village (čti panik-ó-viláž) u nás rozhodně nepatří mezi známější kousky. A to je velká škoda!

Stojí za ním 47letý režisér Vincent Patar, jehož kreativita, fantazie, originalita a především úžasný smysl pro humor neznají mezí. Kromě režie zajišťuje i hlas koně (Cheval).

Již po zhlédnutí jedné epizody se vám totiž Cowboy, Indien a Cheval zapíšou do paměti, kde budou s panikou pobíhat za zvuku vtíravé znělky na věky věků.

Všechny postavy hovoří francouzsky, ale moc toho nenamluví, takže se při sledování s klidem obejdete i bez znalosti tohoto jazyka. Pokud máte aspoň základy, pobavíte se o to víc.

Panique au village – Le grand sommeil

Pokud jste z tohoto 20dílného seriálu nadšení stejně jako já, doporučuji zakoupit na DVD.

Panika v městečku: Celovečerní film na začátku prosince

Seriál sklidil mezi diváky takový úspěch, že se jeho autoři rozhodli po dlouhé sérii 5minutových epizod vytvořit celovečerní film. Ten se dostal do České republiky již v červnu v rámci festivalu v Karlových Varech.

Po promítání na různých festivalech se nyní můžete na začátku prosince přijít podívat do pražských kin.

Panique au village – oficiální web

Vtipný je už jen samotný fakt, že se tyto postavičky objeví na velkém plátně. Přestože jsem film s českým názvem Panika v městečku ještě neviděl, s čistým svědomím ho mohu doporučit. Tedy, příjemnou zábavu!