Po delší době přicházím opět se zpívanou nahrávkou. Snad trochu symbolicky je to s blížícím se koncem roku znovu Karel Kryl, který tu byl i na začátku roku v lednu. Tehdy to bylo u příležitosti spuštění těchto stránek.
Píseň „Vánoční“ napsal roku 1970 a objevila se ve stejném roce na jeho třetím albu – Maškary po velmi úspěšných deskách Bratříčku, zavírej vrátka a Rakovina.
Jako mnohé písně Karla Kryla, i tato má v sobě kromě neobyčejné poetiky také velký kus melancholie.
Přijde mi, že v široké veřejnosti je melancholie brána jako cosi špatného, záporného, možná dokonce jako projev slabosti. Nějak nepasuje do té oblíbené kombinace úspěchu, společenské zábavy a veselí.
Já ji tak ale rozhodně neberu. Mimo jiné právě díky melancholii vznikají ty nejkrásnější skladby, písně, obrazy, geniální vynálezy a mnohé další výsledky kvalitní práce s důrazem na detail a vizí dlouhodobého cíle. Mám melancholii rád.
Pro změnu jsem tentokrát nahrál čistě instrumentální píseň. Je to Španělská romance, která, snad pro svoji oblíbenost, již zapomněla na svého původního autora. Její kořeny sahají nejspíše až do 16. století.
Tato krásná skladba má své tajemné kouzlo. Hrají ji lidé po celém světě a s každým interpretem získává novou podobu a nový osobitý projev. Ve zjednodušené verzi se ji často jako jednu z prvních učí žáci kytarových mistrů a provází je pak celý jejich umělecký život. Jak se vyvíjí kytarista, vyvíjí se s ním ruku v ruce i interpretace této písně.
Tuto píseň s českým názvem Před sochou Puškina zpívá v překladu Jiří Vondrák i Jaromír Nohavica, oba však s jiným textem. Mně se ale nejvíce zalíbila v původním znění, a tak jsem musel lehce zapracovat na své méně než chabé ruštině.
Píseň s původním názvem На фоне Пушкина снимается семейство (dalo by se přeložit jako „S Puškinem v pozadí se rodina fotí“) jsem poznal díky dokumentu Bulat Okudžava – věčná píseň, kde zazněla v klavírním doprovodu u příležitosti koncertu Bulata Okudžavy v Brně. Já jsem si z onoho doprovodu vzal některé melodické prvky a převedl je do kytarové podoby.
Jedním z nejčinnějších překladatelů ruských písničkářů je Milan Dvořák. Říká se o něm, že je nejstručněji se vyjadřujícím písničkářem, což činí jeho texty jedinečnými. Jednou z jeho krásných písní je Stará vojenská, původně od Bulata Okudžavy. Poprvé jsem ji slyšel v záznamu z koncertu Básníci live, uspořádaném na počest Bulata Okudžavy v roce 2005, kde zazněla v duetu s Věrou Slunéčkovou.
Jako první ukázku tvorby Vladimira Vysockého jsem vybral píseň On nevrátil se z boje (v originále Он не вернулся из боя). Přeložil ji Jaromír Nohavica a sám o ní mluvil jako o jedné z nejkrásnějších válečných písní, dá-li se to tak říci. Obdivuhodné mimo jiné je, že Vladimir Vysockij nikdy ve válce nebyl a přesto dokázal napsat tuto více než výstižnou píseň.
Tato píseň vyšla již v roce 1996 v albu Divné století a poté, o 10 let později, zazněla i na koncertě v dvojhalí Ostravského Karolina, z jehož záznamu vzniklo album Doma. Na DVD tohoto alba je ke slyšení mj. také komentář J. Novavici, kde vzpomíná, že u zrodu této písně byl onen přechod na basových strunách – A, G a F, a že ráno po složení písně už nevěděl, proč zrovna „kulhavý skřítek Adalbert“.
Premiéra Raket zazněla 26. 11. 1983 na společném koncertě v Brně s Janem Hrubým. Její původní verze (v A dur) má své věčné, nenahraditelné kouzlo. Objevila se i ve filmu Rok ďábla, ale v jeho soundtracku ji už nahradila přezpívaná nahrávka. Kdysi dávno, když jsem se Rakety učil, mi přišla pod ruku verze v G dur, kterou mám tak více zažitou a hraju ji častěji…
S touto písní jsem se seznámil díky dokumentu Jiřího Vondráka: Bulat Okudžava – věčná píseň. Tam byl uvedený překlad Boba Frídla, který je také krásný, ale možná až příliš poetický, a tak jsem nakonec ukotvil u verze Jaromíra Nohavici, která mi připadá svojí „obyčejností“ Okudžavovým textům bližší.
Песенка о полночном троллейбусе patří k nejznámějším písním raného období jeho tvorby – poprvé byla k slyšení rok po jeho návratu do Moskvy (v roce 1957), tedy v době, kdy se jeho jméno začalo rychle šířit a získávat na popularitě.
Tuto písničku znám již velmi dlouho a brzy se zařadila k mým oblíbeným. Teď se stala i takovým symbolickým poděkováním se začátkem nového roku. Poděkováním za všechno, co bylo, je a bude – za věci dobré i ty horší, protože každá taková věc nás posouvá dále a můžeme si z ní odnést zkušenost a poučení.
Karel Kryl ji napsal v roce 1974 a vyšla ještě v témže roce ve čtyřpísničkovém (EP) albu Carmina resurrectionis.
S hraním na kytaru jsem začal už řadu let zpátky jako samouk. Zanedlouho jsem se dočkal své první kytary – klasické španělky Epiphone C-10/NS, která byla pro svoji skromnost pro začátky přímo ideální, ale i teď mi svými kvalitami plně dostačuje (když pominu, že mi za ta léta hraní přirostla k srdci). Mojí oblíbenou značkou strun je La Bella, v současnosti mám natažené 900 Golden Superior.
A co že to vlastně hraju? Krátkou a stručnou odpovědí je folk. Ústředními postavami mého repertoáru jsou Jaromír Nohavica a Karel Kryl, kteří mě provázejí od prvních naučených akordů až do teď. Hodně blízké jsou mi také písně Bulata Okudžavy a jejich překlady od českých písničkářů.
Před časem na mě přišla myšlenka nahrávání. Jedním z důvodů je i fakt, že mezi písněmi, které mám rád, jsou i ty méně známé, jež je pro většinu lidí téměř nemožné sehnat a byla by velká škoda, kdyby jen tak zapadly v propadlišti dějin. Chystám se také psát vlastní písničky, které tak budu moci sdílet s celým světem. Pokračování článku…
Staročesky 21 se vyjadřovalo jeden-mezi-dcietma = jeden mezi desítkami. Zkráceně -mezi-cietma, mez(d)cietma, me(z)cítma. Duálová koncovka a svědčí o tom, že desítky jsou dvě.
Od nachlazení apod. už mnohokrát rychle pomohl vitamin C (1000 mg tableta 2× denně či více, nejlépe už při náznacích). http://bit.ly/afIBtDpřed 1 dnem
@ert Přijde mi, že v každém browseru buguje trochu jinak... + neukládání historie => při sebemenším lagu připojení přestává být použitelný. odpověď na ertpřed 1 dnem
S hraním na kytaru jsem začal už řadu let zpátky jako samouk. Zanedlouho jsem se dočkal své první kytary – klasické španělky 
Poslední komentáře