Píseň Plaváček napsal Karel Kryl v roce 1977 a vyšla u nás na stejnojmenném albu o 6 let později.
Jako mnohé Krylovy písně není ani tato nijak zvlášť veselá. Má jakési neopakovatelné kouzlo, kterým se ke mě připoutala a především v těch neveselých chvílích se skrze mě znovu probouzí k životu.
Kateřina je jedna z těch strarších Krylových písní, napsal ji už v roce 1962.
Text zřejmě nepotřebuje komentář… Je krátký a jednoznačný, a přitom krásně poetický. V tom je velká síla Krylových textů.
Tuto píseň mám rád pro její jedinečnou náladu a provází mě téměř od začátků mého hraní. Vybral si ji také Jaromír Nohavica na koncertě Vzpomínka na Karla Kryla, který se uskutečnil 2. září 1995 na nádvoří hradu Helfštýna. Právě jeho stylizaci jsem převzal.
Po delší době přicházím opět se zpívanou nahrávkou. Snad trochu symbolicky je to s blížícím se koncem roku znovu Karel Kryl, který tu byl i na začátku roku v lednu. Tehdy to bylo u příležitosti spuštění těchto stránek.
Píseň „Vánoční“ napsal roku 1970 a objevila se ve stejném roce na jeho třetím albu – Maškary po velmi úspěšných deskách Bratříčku, zavírej vrátka a Rakovina.
Jako mnohé písně Karla Kryla, i tato má v sobě kromě neobyčejné poetiky také velký kus melancholie.
Přijde mi, že v široké veřejnosti je melancholie brána jako cosi špatného, záporného, možná dokonce jako projev slabosti. Nějak nepasuje do té oblíbené kombinace úspěchu, společenské zábavy a veselí.
Já ji tak ale rozhodně neberu. Mimo jiné právě díky melancholii vznikají ty nejkrásnější skladby, písně, obrazy, geniální vynálezy a mnohé další výsledky kvalitní práce s důrazem na detail a vizí dlouhodobého cíle. Mám melancholii rád.
Tuto písničku znám již velmi dlouho a brzy se zařadila k mým oblíbeným. Teď se stala i takovým symbolickým poděkováním se začátkem nového roku. Poděkováním za všechno, co bylo, je a bude – za věci dobré i ty horší, protože každá taková věc nás posouvá dále a můžeme si z ní odnést zkušenost a poučení.
Karel Kryl ji napsal v roce 1974 a vyšla ještě v témže roce ve čtyřpísničkovém (EP) albu Carmina resurrectionis.
Staročesky 21 se vyjadřovalo jeden-mezi-dcietma = jeden mezi desítkami. Zkráceně -mezi-cietma, mez(d)cietma, me(z)cítma. Duálová koncovka a svědčí o tom, že desítky jsou dvě.
Také je to polovina univerzální odpovědi na všechno.
K článku o bratřích De Angelisech (Oliver Onions) jsem vytvořil playlist na YouTube http://t.co/Lbb1WSOY Úžasná hudba a tolik vzpomínek… před 23 hodinami
Převod elektrických impulzů v mozku na zvuk (!) umožní slyšet to, co slyší pacient. Fascinující. (Ukázka included.) http://t.co/dxwJxpxzpřed 3 dny
"The greatest shortcoming of the human race is our inability to understand the exponential function." -Albert Bartlett http://t.co/vmAENqnzpřed 1 týdnem
Poslední komentáře