Moje nahrávka

Pravdu a lež jsem poznal díky Jaromíru Nohavicovi, který ji nazpíval v roce 1990 na své album V tom roce pitomém. Autorem této písně je Vladimir Vysockij a do češtiny ji přeložil „nejstručněji se vyjadřující český písničkář“ a překladatel Milan Dvořák, který před rokem oslavil 60. narozeniny.

Je to opravdu krásná píseň s tak hlubokým textem, že v něm lze i po letech najít cosi nového. A takových není mnoho…

Poslechněte si nahrávku

Pravda a lež (Josef Štěpánek) (mp3 – stahujte pravým tlačítkem / Uložit jako…)

Text písně

Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
pro blahoslavený navlíkla honosný šat
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat
A Pravda znavená usnula jen co si sedla
ze sna se culila naivka důvěřivá
jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv

S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní
kdopak tu rozpozná která je Lež, která Pravda
až budou obě dvě donaha vysvlečený
Na její blůzku si její brož fešácky připla
pod paží stříkla si jejím dezodorem
peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla
odplivla, odporně zaklela, vypadla ven

K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází
před zrcadlem se pak notně podivila
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
aby se ta čistá Pravda tak nelišila
Pravda se smála že na ni kameny házejí
vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
byla to rozmluva dost málo přívětivá

Ona vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
ostatně cizí šmouhy přišili jí
nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a po škarpách spí
Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce
to máš holka marný, jak chceš se dušuj a křič
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč

Leckterej hlupák se dodneška za Pravdu hádá
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš
jistěže že na světě nakonec zvítězí Pravda
ale až dokáže to, co dokáže Lež
Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš s kým dneska přenocuješ
někdo tě vysvlíkne řeknou ti, že ti to patří
a dřív než se naděješ, nosí tvé kalhoty Lež

Moje nahrávka

Jako první ukázku tvorby Vladimira Vysockého jsem vybral píseň On nevrátil se z boje (v originále Он не вернулся из боя). Přeložil ji Jaromír Nohavica a sám o ní mluvil jako o jedné z nejkrásnějších válečných písní, dá-li se to tak říci. Obdivuhodné mimo jiné je, že Vladimir Vysockij nikdy ve válce nebyl a přesto dokázal napsat tuto více než výstižnou píseň.

Poslechněte si nahrávku

On nevrátil se z boje (Josef Štěpánek) (stahujte pravým tlačítkem – Uložit jako…)

Text písně

Proč se svět jiný zdá, vždyť čím byl, je i dnes,
dob je čtvero a oči jsou dvoje,
/: vzduch je stejný, i voda je stejná, i les,
jenom on se už nevrátil z boje. :/

Dnes je pozdě se ptát, kdo byl po a kdo před,
kdo to v hádkách z nás dvou více projel,
/: nikdy dřív mi tak moc nescházel jako dnes,
když se už nevrátil zpátky z boje. :/

Neměl hlas, vážně ne, ale zpíval moc rád,
ať jsem řek, co jsem řek, on mlel svoje,
/: já byl spáč, ale on nenechával mě spát,
no a včera se nevrátil z boje. :/

Ne že bych brečet chtěl, ne to ne, nemám sil,
ale byli jsme dva a mám dojem,
/: že se zved’ severák, oheň můj uhasil,
když se on nevrátil zpátky z boje. :/

Jaro stáhlo si svůj krunýřek ledový,
povídám: „Kouřil bych, kámo, co je?“
/: „Dáme žváro?“ a nic, ticho mi odpoví,
neboť on se už nevrátil z boje. :/

Naši padlí tu jsou, jako by nepadli,
drží stráž hruď na hruď vedle sebe,
/: na nebi modravém stromy se zrcadlí,
celý les modrý je jako nebe. :/

V zemljance místa dost, co teď s tím udělám,
vše co bývalo naše, je moje,
/: ale já nechci nic, podivný pocit mám,
že to já jsem se nevrátil z boje. :/