Pokud se věnujete bodybuildingu a chodíte do posilovny několikrát týdně, tento článek pro vás patrně nebude příliš zajímavý. Je určen primárně těm, kteří hledají způsob, jak zlepšit své sportovní výkony, trochu se vybít, zpevnit tělo a zůstat v kondici, a to vše s minimální ztrátou času a peněz, ideálně v pohodlí domova, kdykoli má člověk chuť.
Klíčovým prvkem v takovém domácím cvičení jsou posilovací pásy – tzv. bandy. Velmi dlouhou tradici ve výrobě bandů má např. firma Thera-Band, dobrou volbou budou jistě také bandy od americké firmy EliteFTS (ale ty je v EU docela problém sehnat). Dělí se vždy podle tloušťky (síly potřebné k roztažení) do několika barevných kategorií.
Co všechno tedy budete potřebovat?
bandy (pásy, které vám poskytnou odpor) … 50–135,- Kč/metr (Thera-Band)
dřevěná tyč pro úchop (aspoň 3×50 cm) … cca 30,- Kč
plochá kovová „tyč“ (pro upevnění bandu u země) … cca 100,- Kč
2× ocelový hák/oko s vrutem (pro připevnění bandů na zeď) … cca 100,- Kč
Velice obdivuji poctivou novinářskou práci. To pátrání, hledání skrytých souvislosí, odhodlání, důvtip, umění komunikace a vycházení s lidmi a zpravidla také risk a poměrně velká míra nebezpečí. Když se k tomu přidá trocha peněz a zkušený filmařský tým, stává se tato práce skutečně nedocenitelnou.
V posledních dnech byla v médiích žhavým tématem Severní Korea a vývoj tamních událostí po úmrtí Kima Čŏng-ila. Shodou okolností zhruba ve stejné době byla zveřejněna poslední část reportáže ze severokorejských pracovních táborů na Sibiři. Jejím cílem bylo poznat, jací Severokorejci doopravdy jsou, jak přemýšlí a v jakých podmínkách žijí. V samotné KLDR to totiž nezjistíte. Jste neustále v doprovodu průvodce, překladatele a dalších a promluvit si s běžným obyvatelstvem je takřka nemožné, ba dokonce zakázané.
Výsledkem této odvážné dobrodružné cesty je skvělý 40min. dokument (či spíše road movie), u nějž se ani chvilku nebudete nudit. Pokračování článku…
Není to tak dávno, co jsem psal o budoucnosti vzdělávání. Součástí toho článku bylo také vystoupení Salmana Khana a představení jeho fascinujícího díla – KhanAcademy.org. Pokud o ní slyšíte poprvé, vřele doporučuji se na toto vystoupení podívat… velice působivé.
Khan Academy má mj. za cíl obsáhnout co největší část znalostí ze střední a vysoké školy a nabídnout je zdarma celému světu prostřednictvím krátkých videopřednášek. Tyto přednášky jsou systematicky uspořádané, podobně jako školní osnovy, a výklad je podaný velmi lidsky a srozumitelně.
Mohli byste namítnout, že je to všechno anglicky – a anglicky přece neumí zdaleka každý… tedy aspoň ne natolik, aby se v angličtině mohl učit. A to se už dostáváme k jádru zakopaného pudla.
Tato výuková videa každý den překládají stovky, ba i tisíce lidí po celém světě. Někteří tvoří anglické titulky z odposlechu, jiní tyto titulky překládají do dalších jazyků, a někteří dokonce dabují, nicméně českých titulků je tam zatím jen několik. Proto bych rád inspiroval především vás, kteří si v angličtině docela věříte, a ukázal vám, jak se přidat k této revoluci ve vzdělávání. Pokračování článku…
Studená fúze byla dlouhou dobu pro vědeckou obec pouhým mýtem, který měl vzniknout jen díky špatným experimentům a chybám v měření. Ostatně podobně jako transmutace prvků, o níž jsem kdysi psal.
Dnes se však mj. díky italskému vynálezci jménem Andrea Rossi dostává opět do silného zájmu médií, a to zcela oprávněně (byť ta česká dělají, jako by se vlastně nic nedělo). V pátek 28. října totiž proběhly plánované testy nového 1MW E-Cat reaktoru za dozoru mnoha vědců a investorů a skončily velkým úspěchem.
Abych vás uvedl do obrazu a mohli jste experimentu lépe porozumět a náležitě užasnout nad jeho výsledky, pojďme se nejprve podívat na historii a pozadí výzkumu studené fúze.
Co je to studená fúze?
Jedná se o typ jaderné fúze – tedy v překladu slučování jader atomů různých prvků. Dalším typem je např. termonukleární fúze, která probíhá uvnitř hvězd. Protiklad jaderné fúze je jaderné štěpení, jež se využívá v reaktorech jaderných elektráren. Pokračování článku…
TED.com je pro mě jednoznačně jeden z největších a nejdůležitějších projektů v oblasti vzdělávání za posledních několik desetiletí. Každý den znovu a znovu v plné síle a kráse ukazuje tu velkou sílu internetu, díky němuž se myšlenka může rozšířit po celém světě za několik minut. A v tomto případě jsou to myšlenky lidí, kteří umí, mají opravdovou vášeň, zapálení pro věc a chtějí zlepšit svět.
TEDxPrague – na téma vzdělávání
Na podzim loňského roku byla u nás poprvé uspořádána akce formátu TED: TEDxPrague 2010. Celá třetina této akce měla název Naděje – děti a vzdělávání. Je to téma, jež by mělo být zajímavé pro každého, protože každého z nás se nějakým způsobem týká. Vybral jsem dvě silná vystoupení o českém školství, která nutí přemýšlet a odkrývají důležité skutečnosti, které si většina společnosti vůbec neuvědomuje. Pokračování článku…
Čas od času narazím na přednáškové video, které mi přijde příliš důležité na to, aby za pár hodin zmizelo v propadlišti zpráv na sociálních sítích. Jedním z nich byla přednáška Science For Smart People od Thomase Naughtona.
Zmínil se o ní na twitteru Petr Mára a tímto mu děkuju za tip.
Její hlavní snahou je pobavit a přitom ještě objasnit, jaké procesy jsou na pozadí vědeckých studií a jak lidé nebezpečně často zjednodušují a špatně chápají jejich závěry. Radí, jak odlišit dobré studie od těch špatných.
Dnes stojí před lidstvem víc svobody než kdy dříve a většina z nás má šanci naložit se svým životem dle své vlastní vůle. Tento stav ovšem ukazuje i své stinné stránky. S nárůstem svobody se prohlubuje propast mezi bohatými a chudými (i když u nás jsme na tom ještě docela dobře). Jen málokdo se totiž dokáže orientovat v džungli kapitalismu, a ještě k tomu v ní aktivně a svobodně žít a prosperovat.
Dříve jako základ platilo najít dobrou práci a o zbytek už se postaral stát, či váš zaměstnavatel, který vás často dovedl až do důchodu. Jenže doba se změnila. Teď je zaměstnání jisté asi tak jako předpověď počasí. Stačí malý výkyv trhu a jste rázem bez práce – nikdo ani nehledí na to, jak dobře děláte, nebo jaké máte zásluhy.
Tento vývoj je řadě lidí nepříjemný, protože vyžaduje daleko více úsilí, profesionality a odpovědnosti. Není to zkrátka tak pohodlné, jako když se o vás stará někdo jiný. Je třeba na sobě pracovat. Neustále se učit novým věcem (včetně podnikání, marketingu, organizace času apod.), poznávat lépe svůj obor. Objevovat nové možnosti a zkoušet a přijímat nové technologie, inovovat. Na druhou stranu získáte víc svobody, mnohem větší potenciál, budete pracovat lépe a bude vás to také více bavit. Dnes už neexistuje výmluva „nemám se to kde naučit“. Pokračování článku…
Tímto článkem bych chtěl upozornit na úžasný objev, na který jsem narazil před časem při procházení přednášek na TED.com. V únoru 2009 ho Kamal Meattle předal celému světu prostřednictvím velmi stručné 4minutové přednášky s názvem How to grow your own fresh air.
Kamal Meattle mluví o studii NASA, která měla za cíl objevit nejvhodnější rostliny pro vytvoření čerstvého a čistého vzduchu. Tato studie započala již v roce 1980 a trvala téměř 10 let. Pokračování článku…
V první řadě chci zdůraznit, že mayský kalendář neříká níc o konci světa. Apokalyptické předpovědi jsou mezi lidmi poměrně populární, hodně na ně slyší. Ale spojovat je s tímto kalendářem? O to se může pokoušet snad jen člověk, který o něm neví zhola nic.
Velikou úlevu v tomto ohledu přinesl švédský mikrobiolog Carl Johan Calleman, který po dlouhém zkoumání a spolupracování s původním mayským obyvatelstvem a dalšími badateli určil vrcholové datum na 28. října 2011 a tím nadobro překonal celosvětový hype kolem konce světa a roku 2012.
Abyste mohli porozumět tomu, proč je vrchol stanoven zrovna na toto datum a co vlastně znamená, poodhalím nejprve něco více o mayské civilizaci, a především o členění a systému jejich kalendáře.
Kdo byli staří Mayové?
Mayové byli američtí indiáni – vlastně ještě jsou, jen už nemají svůj vlastní stát. Jejich kultura se však spolu s kalendářem dochovala dodnes. Pokračování článku…
Jestli jste dosud neslyšeli o WikiLeaks, vězte, že minimálně v tomto týdnu to bude slovo často (ne)skloňované. Tento web běží s několika přestávkami již od roku 2006 a od té doby se díky němu dostalo na veřejnost mnoho šokujících odhalení. Pro někoho tedy tato odhalení nejsou až tak šokující, ale spíše smutně potvrzující dlouhodobá podezření.
WikiLeaks jsou mimochodem dalším důkazem o tom, jak obrovskou hodnotu může mít informace a jak úžasným způsobem dokázal internet ovlivnit společnost. Žijeme v informačním věku, kdy se jedna informace řetězovou reakcí může rozšířit po celé planetě za pouhých několik minut a naprosto změnit svět.
„WikiLeaks vznikl proto, aby bylo možné kapitalismus učinit svobodnější a etičtější.“
-Julian Assange, zdroj: Aktualne.cz
Kdy to všechno začalo?
Doména WikiLeaks.org (nyní WikiLeaks.ch) byla registrována 4. srpna 2006 společností Dynadot, jež nabízí mj. zprostředkovanou registraci domén tak, aby skutečný registrátor zůstal v anonymitě. Můžeme jen spekulovat, jestli tím původním objednatelem je australský novinář Julian Paul Assange (nar. 1971), který na WikiLeaks dělá šéfredaktora a jehož jméno je se založením tohoto webu často spojováno. Pokračování článku…
Člověk se sedavým zaměstnáním ujde za den průměrně kolem 5000 kroků. Člověk s aktivním způsobem života klidně dvakrát tolik. Způsob chůze, který je mimochodem podle mnohých vědeckých studií u každého jedinečný podobně jako otisky prstů, se tedy velmi rychle a dlouhodobě zapisuje do stavu nohou a následně i do celkového zdravotního stavu.
Je to obrovský rozdíl, když našlapujete těžce, celým chodidlem naráz, a když našlapujete lehce, tiše a elegantně.
Lidé se dělí do tří skupin
Za léta pozorování jsem zjistil, že se lidé podle dupání dělí do tří duposkupin.
1. Dupou všude, kudy chodí
Sem patří velká většina lidí. Velice zřídkakdy lze jejich chůzi označit za elegantní. Pouze pasivně přijímají nutnost udělat krok, aby se někam dostali a vůbec nad tím nepřemýšlí. Když jdou přírodou, již z dálky plaší všechna zvířata a květenu. Pokračování článku…
Pokud máte víc než… dejme tomu 5 věcí, na něž nechcete zapomenout, je dobré zajistit si místo, kam si budete moci vše podstatné zapisovat. Ať už jsou to kontaktní informace lidí, se kterými se seznámíte, maily, které si s nimi pošlete, schůzky, které si s nimi domluvíte, nápady, které vám na vytanou na mysli, když se s nimi bavíte – vidíte? Stačí potkat jednoho člověka a už se pohybujete v řádu desítek informací různého druhu, jež zkrátka není radno se snažit si zapamatovat.
Když si toto uvědomíte a začnete si důležité věci zapisovat, narazíte však časem na další problémy. Neustále musíte vzpomínat, kam jen jste si tu kterou věc poznamenali. Pokud máte kontakt uložený v počítači, není vám tam moc platný, když u něj zrovna nesedíte. Ani zapsání do mobilu tento problém neřeší. Ve chvíli, kdy potřebujete nějaký údaj změnit, musíte tak učinit několikrát na každém místě, kde se vyskytuje. A to je pouze jednoduchý, nepříliš povedený příklad z kraje problematiky uchovávání dat.
Řešením je synchronizace. Probíhá zpravidla online a umožňuje vám výše zmíněné problémy nadobro pustit z hlavy. Než však seženete vyhovující hardware a vyzkoušíte moře aplikací, abyste našli tu pravou sadu, může to trvat docela dlouho.
Asi každý chytí čas od času rýmu. Těch pár dní to člověk přetrpí a pak se postupně sama vytratí. Někdy to však není tak jednoduché. Mohou z ní pramenit různé další zdravotní komplikace a to ani nemluvím o případech, kdy kvůli alergii trvá rýma třeba i několik týdnů. To pak mohou být opravdová muka.
Přemýšleli jste někdy, o kolik krásnější by byl život bez rýmy? Já ano… když jsem byl ještě před týdnem nemocný. Pak jsem poměrně náhodou dostal tip, díky němuž mě rýma už trápit nebude. Tedy pokud budu mít zrovna po ruce Noksprej (Нокспрей).
Tento nosní sprej mi doporučil soused (z Ukrajiny), který trpí chronickou rýmou. Říkal, že toho vyzkoušel opravdu hodně, ale jen Noksprej mu skutečně pomáhá. Pokračování článku…
Bylo kolem druhé hodiny a já jsem cestou domů udělal malou odbočku na procházku po parku Sacré-Cœur. Vzduch byl krásně čerstvý a vlahý, pršelo a noční Praha se pomalu ukládala k poklidnému spánku.
Stoje na vyhlídce, pozoroval jsem vše kolem a začal přemýšlet nad věcmi, jež rušily můj pohled a vadily mi. Zjistil jsem, že většina z nich má původ v tom, že kdosi nedostatečně přemýšlel.
Namátkou mohu jmenovat například všudypřítomné oslňující veřejné osvětlení, které často svítí více nahoru než dolů. O co více sil by designery svítidel stálo usměrnit světlo a ušetřit tak mnoho energie? O kolik více by bylo nutné investovat do vývoje, aby byly automobily a tramvaje při jízdě tišší a nerušily daleké okolí? Proč někdo nastaví na televizi hlasitost na maximum a otevře si okno, aby tak rušil minimálně celou ulici? Když už Lidové noviny investují do osvětleného loga na střeše budovy, proč je podsvícené rušivě modrou barvou, kvůli níž je navíc naprosto nečitelné? To je jen několik z mnoha otázek, které mi v mysli vyvstávaly. Pokračování článku…
Staročesky 21 se vyjadřovalo jeden-mezi-dcietma = jeden mezi desítkami. Zkráceně -mezi-cietma, mez(d)cietma, me(z)cítma. Duálová koncovka a svědčí o tom, že desítky jsou dvě.
Také je to polovina univerzální odpovědi na všechno.
K článku o bratřích De Angelisech (Oliver Onions) jsem vytvořil playlist na YouTube http://t.co/Lbb1WSOY Úžasná hudba a tolik vzpomínek… před 22 hodinami
Převod elektrických impulzů v mozku na zvuk (!) umožní slyšet to, co slyší pacient. Fascinující. (Ukázka included.) http://t.co/dxwJxpxzpřed 3 dny
"The greatest shortcoming of the human race is our inability to understand the exponential function." -Albert Bartlett http://t.co/vmAENqnzpřed 1 týdnem
Pokud se věnujete bodybuildingu a chodíte do posilovny několikrát týdně, tento článek pro vás patrně nebude příliš zajímavý. Je určen primárně těm, kteří hledají způsob, jak zlepšit své sportovní výkony, trochu se vybít, zpevnit tělo a zůstat v kondici, a to vše s minimální ztrátou času a peněz, ideálně v pohodlí domova, kdykoli má člověk chuť.
Velice obdivuji poctivou novinářskou práci. To pátrání, hledání skrytých souvislosí, odhodlání, důvtip, umění komunikace a vycházení s lidmi a zpravidla také risk a poměrně velká míra nebezpečí. Když se k tomu přidá trocha peněz a zkušený filmařský tým, stává se tato práce skutečně nedocenitelnou.
Není to tak dávno, co jsem psal 
Studená fúze byla dlouhou dobu pro vědeckou obec pouhým mýtem, který měl vzniknout jen díky špatným experimentům a chybám v měření. Ostatně podobně jako 
Dnes stojí před lidstvem víc svobody než kdy dříve a většina z nás má šanci naložit se svým životem dle své vlastní vůle. Tento stav ovšem ukazuje i své stinné stránky. S nárůstem svobody se prohlubuje propast mezi bohatými a chudými (i když u nás jsme na tom ještě docela dobře). Jen málokdo se totiž dokáže orientovat v džungli kapitalismu, a ještě k tomu v ní aktivně a svobodně žít a prosperovat.
V první řadě chci zdůraznit, že mayský kalendář neříká níc o konci světa. Apokalyptické předpovědi jsou mezi lidmi poměrně populární, hodně na ně slyší. Ale spojovat je s tímto kalendářem? O to se může pokoušet snad jen člověk, který o něm neví zhola nic.
Jestli jste dosud neslyšeli o 
Člověk se sedavým zaměstnáním ujde za den průměrně kolem 5000 kroků. Člověk s aktivním způsobem života klidně dvakrát tolik. Způsob chůze, který je mimochodem podle mnohých vědeckých studií u každého jedinečný podobně jako otisky prstů, se tedy velmi rychle a dlouhodobě zapisuje do stavu nohou a následně i do celkového zdravotního stavu.
Pokud máte víc než… dejme tomu 5 věcí, na něž nechcete zapomenout, je dobré zajistit si místo, kam si budete moci vše podstatné zapisovat. Ať už jsou to kontaktní informace lidí, se kterými se seznámíte, maily, které si s nimi pošlete, schůzky, které si s nimi domluvíte, nápady, které vám na vytanou na mysli, když se s nimi bavíte – vidíte? Stačí potkat jednoho člověka a už se pohybujete v řádu desítek informací různého druhu, jež zkrátka není radno se snažit si zapamatovat.
Bylo kolem druhé hodiny a já jsem cestou domů udělal malou odbočku na procházku po parku Sacré-Cœur. Vzduch byl krásně čerstvý a vlahý, pršelo a noční Praha se pomalu ukládala k poklidnému spánku.
Poslední komentáře