Klíčovým prvkem v takovém domácím cvičení jsou posilovací pásy – tzv. bandy. Velmi dlouhou tradici ve výrobě bandů má např. firma Thera-Band, dobrou volbou budou jistě také bandy od americké firmy EliteFTS (ale ty je v EU docela problém sehnat). Dělí se vždy podle tloušťky (síly potřebné k roztažení) do několika barevných kategorií.

Co všechno tedy budete potřebovat?

• bandy (pásy, které vám poskytnou odpor) … 50–135,- Kč/metr (Thera-Band)
• dřevěná tyč pro úchop (aspoň 3×50 cm) … cca 30,- Kč
• plochá kovová „tyč“ (pro upevnění bandu u země) … cca 100,- Kč
• 2× ocelový hák/oko s vrutem (pro připevnění bandů na zeď) … cca 100,- Kč
• volitelně 2× madlo/úchop k bandům … 180,- Kč

Tyče a háky s vrutem lze snadno pořídit v OBI, Hornbachu nebo podobném řetězci. Pásy Thera-Band můžete sehnat např. v obchodě na Ronnie.cz nebo sasynshop.cz. Jako alternativa k bandům se prodávají také tzv. expandery.

Konstrukce a upevnění

Velkou výhodou této domácí „posilovny“ je její univerzálnost, skladnost a nenáročná „výstavba“. V každém bytě či obydlí se nachází kousek volné zdi a trocha místa okolo.

Zřejmě jediný nástroj, který je při konstrukci třeba, je vrtačka. Ať už budete ocelové háky/oka upevňovat do zdi, nebo do dřeva, bez vrtání se neobejdete. Zbytek je už jen na správném výběru a uvázání.

Optimální umístění první dvojice háků je zhruba ve výšce ramen, aby byl pohyb při boxování co nejvíc přímočarý. Případně můžete přidat další k zemi a ke stropu a nahradit si tak horní a spodní kladku.

Jaké cviky lze s touto výbavou zařadit?

Primárně je tato sestava určena pro:

• Mrtvý tah (+ všechny jeho variace)
• Přítahy v předklonu
• Tlaky jednoruč / boxování
• Mohamedány (břicho)

Samozřejmě lze improvizovat s umístěním přídavných upevňovacích háků a rozšířit si tak možnosti o další množství cviků.

Pokud se cvičením začínáte, doporučuji aspoň nějaký čas chodit do posilovny, kde si zažijete správnou techniku provedení cviků a můžete si nechat poradit od zkušenějších.

Hledáte-li informace a tipy ke cvičení, mohu doporučit výborné fórum nejen o bodybuildingu na Ronnie.cz.

Technika nade vše…

Technika prováděných cviků je klíčová. Aby měla tato improvizovaná domácí „posilovna“ vůbec smysl, je žádoucí mít už nějaké zkušenosti se cvičením s volnou vahou. Čím lépe budete techniku zvládat, tím více můžete ze cvičení s bandy vytěžit.

Ukázka mrtvého tahu s bandem a tyčemi

Na závěr snad jen připomenu, že pokud se do takového domácího cvičení pustíte, děláte to všechno na vlastní nebezpečí (ostatně podobně, jako když cvičíte v posilovně).

A jak už jsem se zmiňoval v úvodu, cvičení (pouze) s bandy není určené pro objemový trénink (to raději ty peníze investujte do permanentky v posilovně). Pokud se však jen chcete dostat do kondice nebo byste si rádi zlepšili své sportovní výkony, poslouží vám tato domácí „posilovna“ víc než dobře.

Tak ať to jde!

V posledních dnech byla v médiích žhavým tématem Severní Korea a vývoj tamních událostí po úmrtí Kima Čŏng-ila. Shodou okolností zhruba ve stejné době byla zveřejněna poslední část reportáže ze severokorejských pracovních táborů na Sibiři. Jejím cílem bylo poznat, jací Severokorejci doopravdy jsou, jak přemýšlí a v jakých podmínkách žijí. V samotné KLDR to totiž nezjistíte. Jste neustále v doprovodu průvodce, překladatele a dalších a promluvit si s běžným obyvatelstvem je takřka nemožné, ba dokonce zakázané.

Výsledkem této odvážné dobrodružné cesty je skvělý 40min. dokument (či spíše road movie), u nějž se ani chvilku nebudete nudit.

Anglické titulky (pro ruské a korejské pasáže) si můžete zapnout tlačítkem [CC] vpravo dole.

Reportáž vytvořil producent Jason Mojica a Shane Smith – jeden ze tří zakladatelů Vice magazine, který vychází i v češtině. Natáčel Matthew Nauser.

Doporučuji si přečíst i originální článek a doplnění pod videem: North Korean Labor Camps.

Kdyby se vám náhodou nechtělo, vkládám sem aspoň poslední odstavec, který celý příběh dokresluje… Po tom, co utekli ze spárů FSB (nástupce KGB), vydali se přes Sibiř po pašerácké stezce směrem k čínské hranici, až se nakonec dostali na svobodu.

But the North Koreans were waiting for us on the train… And so began the worst 48 hours of my life, which ended with the FSB (the modern version of the KGB), the local militia, plainclothes police, and assorted thugs removing us from the train and placing us into custody. Finding myself wishing for Billy and his ability to effortlessly sort things out, I texted him that the FSB had detained us. He replied, “Of course they have. Just leave.” So we took off, racing across Siberia to the Chinese border (Billy told us about the smugglers’ route) and finally… to freedom. Zdroj: North Korean Labor Camps

Jo a jestli jste to nepochytili… Severní Korea posílá muže na 10letá období do pracovních táborů na Sibiř, aby tam, daleko od rodiny, v mizerných podmínkách zadarmo těžili dřevo. Žijí tam v pustině daleko od civilizace, přesto důsledně obklopení komunistickou propagandou.

Khan Academy má mj. za cíl obsáhnout co největší část znalostí ze střední a vysoké školy a nabídnout je zdarma celému světu prostřednictvím krátkých videopřednášek. Tyto přednášky jsou systematicky uspořádané, podobně jako školní osnovy, a výklad je podaný velmi lidsky a srozumitelně.

Mohli byste namítnout, že je to všechno anglicky – a anglicky přece neumí zdaleka každý… tedy aspoň ne natolik, aby se v angličtině mohl učit. A to se už dostáváme k jádru zakopaného pudla.

Tato výuková videa každý den překládají stovky, ba i tisíce lidí po celém světě. Někteří tvoří anglické titulky z odposlechu, jiní tyto titulky překládají do dalších jazyků, a někteří dokonce dabují, nicméně českých titulků je tam zatím jen několik. Proto bych rád inspiroval především vás, kteří si v angličtině docela věříte, a ukázal vám, jak se přidat k této revoluci ve vzdělávání.

Co z toho budete mít?

Už jsem se několikrát setkal s otázkou, k čemu je to vlastně dobré a že z toho člověk nic nemá. Inu, pokud jste na vážkách, snad se mi podaří vás přesvědčit:

• Procvičíte si angličtinu a obohatíte slovní zásobu
• Osvěžíte si znalosti ze školy
• Pomůžete věci, která má opravdový smysl
• Žáci, studenti a zkrátka všichni, kteří touží po kvalitním vzdělání, vám budou neskonale vděční
• Vaše děti, vnoučata a všechna další pokolení se budou mít z čeho učit

Jak na to?

K samotnému překládání se dá snadno proklikat z detailu videa na KhanAcademy.org. Jako systém pro správu a překládání titulků slouží UniversalSubtitles.com, a celý proces je tak uživatelsky velice jednoduchý – dovolím si říct triviální. Protože obrázek často vydá za tisíce slov, připravil jsem toto video jako návod a ukázku, jak je to rychlé a jednoduché (tedy když nepočítám samotné překládání).

K překladu je minimálně pro začátek vhodné vybírat si přednášky z oblastí, v nichž se obstojně orientujete v českém jazyce. Budete si jistější, překlad nezabere tolik času a hned napoprvé zvolíte ty správné názvy a termíny.

A jak vypadá výsledek?

Pro ukázkový překlad jsem si vybral první lekci z chemie – Prvky a atomy. Výklad trvá něco málo přes 13 minut a překlad mi zabral necelé 3 hodiny. Po chvíli cviku to jde snáze a mnohem rychleji, avšak raději než honbu za nejrychlejším časem doporučuji dvakrát ověřit správný překlad a zkontrolovat, že jste anglickému výkladu skutečně správně porozuměli.

Ještě není úplně doladěné časování, ale i to lze ve zmíněném systému poměrně snadno upravovat.

Vstříc novému vzdělávání

Rozvoj informační techniky a internetu umožnil i vznik nových, naprosto převratných možností vzdělávání.

Velkým klíčem k tomuto vzdělávání je nyní angličtina. U většiny těchto materiálů je však obecná snaha překládat je do dalších jazyků – tedy vytvářet titulky a dabovat, protože přece jen velké procento světové populace anglicky neumí. Respektive neumí natolik, aby kromě překládání stíhali také vstřebávat nové informace a učit se.

A proto je tady i tento článek, v němž jsem vám ukázal, že zapojit se do tohoto procesu a pomoci je relativně snadné. Až během dlouhých zimních večerů nebudete vědět, do čeho píchnout, pojďte měnit svět. Dává to smysl, procvičíte angličtinu, osvěžíte si učivo ze školy a navíc budete mít dobrý pocit, že se jednou vaše děti i vnoučata budou mít z čeho učit.

Mimochodem, zaujalo-li vás téma online vzdělávání, doporučuji nenechat si ujít tento seznam 400 videokurzů z předních světových univerzit. A včera také Ivan Kutil upozornil na nové online IT kurzy od Stanford University.

–
Tento článek vyšel také na stránkách CeskaSkola.cz: Pojďte spoluutvářet budoucnost vzdělávání! a ve slovenském překladu na UspesnaSkola.sk: Poďte aj vy tvoriť budúcnosť vzdelávania!

Dnes se však mj. díky italskému vynálezci jménem Andrea Rossi dostává opět do silného zájmu médií, a to zcela oprávněně (byť ta česká dělají, jako by se vlastně nic nedělo). V pátek 28. října totiž proběhly plánované testy nového 1MW E-Cat reaktoru za dozoru mnoha vědců a investorů a skončily velkým úspěchem.

Abych vás uvedl do obrazu a mohli jste experimentu lépe porozumět a náležitě užasnout nad jeho výsledky, pojďme se nejprve podívat na historii a pozadí výzkumu studené fúze.

Co je to studená fúze?

Jedná se o typ jaderné fúze – tedy v překladu slučování jader atomů různých prvků. Dalším typem je např. termonukleární fúze, která probíhá uvnitř hvězd. Protiklad jaderné fúze je jaderné štěpení, jež se využívá v reaktorech jaderných elektráren.

Studená fúze je jedinečná v tom, že čistým způsobem a za pokojové teploty generuje obrovské množství energie, aniž by po sobě zanechala jakýkoliv odpad. Jediné, co po ní zbyde, je prvek vzniklý transmutací – v případě Rossiho reaktorů fúzí niklu a deuteria vzniká měď (přesněji řečeno dva její izotopy Cu 63 a 65).

Synonymem pro studenou fúzi je zkratka LENR – tedy Low-Energy Nuclear Reaction (nízkoenergetická jaderná reakce).

O objevitelích a výzkumu studené fúze

Dr. Martin Fleischmann se narodil roku 1927 v Karlových Varech. V jedenácti letech se s rodinou přestěhoval do Velké Británie. Byl výborným studentem a již v roce 1950 (23 let) získal doktorát na Královské univerzitě v Londýně. V Británii pak přes 30 let vyučoval jako vysokoškolský profesor – od konce 60. let na University of Southampton. Roku 1972 se po dvouletém působení jako prezident ISE začal více soustředit na výzkum a došel k několika důležitým objevům a vynálezům na poli elektrochemie. Později dostal od Královské společnosti medaili za elektrochemii a termodynamiku.

Roku 1975 se seznámil se studentem jménem Stanley Pons, který přiletěl z USA, aby v Southamptonu dokončil svá studia. O 7 let později Fleischmann odešel za Ponsem do USA, aby mohli naplno pokračovat v započatém výzkumu. Útočiště našli v University of Utah, kde byl Pons v té době vedoucím katedry elektrochemie. Tam se také v roce 1983 začal psát příběh studené fúze.

Po 6 letech výzkumu provedli a pečlivě zaznamenali experiment, v němž spatřili jadernou fúzi za běžné teploty pomocí elektrolýzy těžké vody. Jednalo se o skutečně revoluční objev, který si však na opravdovou slávu musel ještě mnoho let počkat. Tehdy totiž oba vědce Univerzita přemluvila, aby svůj experiment co nejrychleji zveřejnili na tiskové konferenci. Stovky vědců po celém světě se pokoušely ho replikovat, avšak neúspěšně. Tento vývoj událostí na dlouho dobu velice uškodil pověsti a kariéře obou vědců, ale také celému výzkumu studené fúze. Nikdo s ní už nechtěl být spojován, natož do ní investovat.

V roce 1992 oba odešli pracovat do francouzské laboratoře firmy Toyota, avšak již po třech letech Fleischmann práci ukončil a vrátil se do Anglie. Od té doby externě spolupracoval na výzkumu studené fúze s vědci Amerického námořnictva a Italských národních laboratoří (INFN a ENEA).

Od publikování experimentu Fleischmann-Pons roku 1989 se výzkumem zabývá Michael McKubre, který studenou fúzi úspěšně replikuje, avšak ještě se nedobral k použitelnému produktu. Mj. jeho výzkumu byla 19. dubna 2009 věnována část pořadu 60 Minutes na americkém kanále CBS.

Že je studená fúze skutečná a při těchto experimentech probíhá, potvrzuje také studie zpracovaná pro DARPA z roku 2007 s názvem New Physical Effects in Metal Deuterides.

Chcete-li se podívat na příběh studené fúze na videu, mohu doporučit

• americký dokument z roku 2000 Heavy Watergate (46 minut, české titulky)
• nebo nový italský dokument Low Energy Nuclear Revolution (39 minut, anglické titulky).

Andrea Rossi a reaktor E-Cat

Italský vědec Andrea Rossi se inspiroval experimentem Fleischmanna a Ponse a necelý rok po jeho zveřejnění započal vlastní výzkum. První exotermickou reakci pozoroval o 8 let později (rok 1998). Až v roce 2007 dospěl k převratným objevům ve fúzi niklu a deuteria, načež pozastavil téměř všechny své další projekty a začal se soustředit výhradně na studenou fúzi. Spojil síly s profesorem Sergiem Focardim z Boloňské univerzity, jenž se již od roku 1992 rovněž tomuto tématu věnoval. Společně začali vyvíjet první reaktor E-Cat. Dne 14. ledna 2011 zveřejnili první pokus s 10kW stolním reaktorem.

A jak jsem se již zmiňoval v úvodu, 28. října letošního roku proběhly první veřejné zatěžkávací testy nového 1 MW reaktoru, které dopadly na výbornou.

Za 5 hodin a 30 minut samočinného chodu dokázal E-Cat reaktor vyprodukovat  2635 kWh, což je v průměru bezmála 480 kWh za hodinu. A to vše jako naprosto čistá energie, jež je s reaktorem dostupná již téměř zdarma.

-“Is this an Energy Revolution?“
-“Yes, and most people have not understood this fact.“ -Sergio Focardi

Tento reaktor se skládá ze 107 paralelně zapojených menších 10kW reaktorů, z nichž každý je tvořen třemi ještě menšími paralelně zapojenými jednotkami o výkonu 3,3 kW. Celý reaktorový kontejner má rozměry 2,6×2,6×5 metrů a váží 13,6 tuny.

Během fúze byla přečerpávána voda o teplotě lehce nad 18 °C, která se v reaktoru pod tlakem 55 barů přeměňovala na páru o průměrné teplotě 104 °C. Vzniklá pára je odváděna do kondenzační komory a poté se vrací zpět do oběhu.

Původně měla první 1MW E-Cat elektrárna vyrůst v Řecku pod správou Defkalion Green Technologies Inc., ale z licenční dohody nakonec sešlo, a premiérová elektrárna se tak patrně přesouvá do USA k investorské společnosti AmpEnergo Inc.. Sám Rossi má v plánu rozjet automatizovanou výrobu reaktorů a vytvořit pobočky v Miami, Bostonu a Manchesteru (New Hampshire).

• Podrobný report z testu reaktoru E-Cat 28. října 2011 (PESN.com)
• Zpravodajství a novinky o reaktoru E-Cat (E-CatWorld.com)
• Sergio Focardi – TEDx Bologna – Talk on Nickel/Hydrogen Reaction

Studená fúze je tady, jen se s tím smířit…

Téma studené fúze je nyní v poněkud zvláštním stavu. Od počátku 90. let, kdy pokusy Fleischmanna a Ponse nebyl nikdo jiný schopen v krátké době replikovat, se na ni nahlíží jako na pouhou báchorku. Vědci celého světa jsou k ní skeptičtí více než k čemukoli jinému. Tedy samozřejmě až do doby, kdy spatří reaktor na vlastní oči (ti otrlí dokonce i poté).

Ani média si příliš neví rady s tím, jak studenou fúzi uchopit. Není to věru triviální téma a člověk se musí orientovat aspoň v základech fyziky, aby tyto informace mohl odpovědně předávat dál. Výsledky dosavadních experimentů jsou považovány za až příliš dobré, než aby byly pravdivé. A tak, až na několik výjimek, jen všichni s nedůvěrou vyčkávají, kdy se konečně provalí, že to celé byl podvod, aby se mohli v klidu vrátit zpět k tomu, co znají a čemu rozumí.

Nicméně těší mě, že se těch pár výjimek našlo a že se o studené fúzi a Rossiho vynálezu pozvolna začíná mluvit. Stejně jako každý převratný vědecký objev, i studená fúze si žádá svůj čas, než ji veřejnost plně pochopí, ověří a přijme. Dlouhá desetiletí byla pouhým nechtěným dítětem vědy, jež nemělo budoucnost. Jen několik málo osvícených dokázalo spatřit jeho nezměrný potenciál a prozíravě předpovědět, jak v dospělosti změní svět. A díky těmto několika osvíceným dnes, ač si to možná ještě nechceme připustit, stojíme u zrodu energetické revoluce.

TEDxPrague – na téma vzdělávání

Na podzim loňského roku byla u nás poprvé uspořádána akce formátu TED: TEDxPrague 2010. Celá třetina této akce měla název Naděje – děti a vzdělávání. Je to téma, jež by mělo být zajímavé pro každého, protože každého z nás se nějakým způsobem týká. Vybral jsem dvě silná vystoupení o českém školství, která nutí přemýšlet a odkrývají důležité skutečnosti, které si většina společnosti vůbec neuvědomuje.

Jana Nováčková: Jak se z touhy učit se stane sběratelství známek

Jana Nováčková je psycholožka, členka a lektorka Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání.

15 min, Video na YouTube.com

Doplnění: V sobotu 3. září odvysílala Česká televize pořad Tah dámou – 25minutovou diskusi o českém školství mj. s paní Nováčkovou. Zajímá-li vás toto téma hlouběji, doporučuji.

Ondrej Šteffl: Je škola budoucnost vzdělávání?

Onřej Šteffl je učitel a také zakladatel a ředitel společnosti Scio.

18 min, Video na YouTube.com

A pár dalších…

Z dalších přednášek, které na TEDxPrague zazněly, mohu doporučit ještě např. Tomáš Hajzler: Konečně v penzi. Už můžu dělat, co mě baví nebo Cyril Höschl: Vrozené × naučené.

TED – několik přednášek o dětech a učení

Následující videa jsou tím nejlepším, s čím jsem se na TED.com v oblasti školství dosud setkal. Fascinující podívaná.

Salman Khan: Změňme vzdělávání pomocí videa

Salman Khan je zakladatel Khan Academy – neziskové organizace, jejíž poslání je nabídnout špičkové vzdělání všem a všude, zdarma. Skutečně ohromující projekt, který mě naplňuje neutuchajícím nadšením.

20 min, video na TED.com

John Hunter: O hře na světový mír

John Hunter je učitel, hudebník a vynálezce Hry na světový mír.

20 min, video na TED.com

Sugata Mitra: Nové experimenty v samostudiu dětí

Vědec Sugata Mitra se mj. snaží vypořádat s problémem nedostatku škol a učitelů v Africe a Indii.

17 min, video na TED.com

Gever Tulley: O 5 nebezpečných věcech pro děti

Gever Tulley je zakladatel Tinkering School – školy hraním.

9 min, video na TED.com

Děti a vzdělávání – věčně aktuální téma

Školství spolu s prostředím, kde dítě vyrůstá, do značné míry určuje, jaký člověk z něj jednou bude. Minimálně tedy jaké bude mít návyky a jak se bude chovat ke svému okolí.

O dětech a školství je proto třeba diskutovat a postupně se ve výchově a vzdělávání co nejlépe přizpůsobovat novému tisíciletí. Máme šanci uspíšit vývoj o celé generace. Všichni jsme něčí děti. A naše děti jednou, jako je tomu již od dávných věků, převezmou po nás celou planetu Zemi.

P.S.: Pokud vás baví TED, budou se vám určitě líbit i videa od The RSA: 21st century enlightenment.