Zároveň je však třeba mít na paměti, že těchto pět lidských smyslů má poměrně omezené možnosti, a že věci a živé tvory kolem nás, stejně tak i jevy a události, vidíme a vnímáme z velmi omezené perspektivy. Mnoho nám zůstává ukryto.

Naštěstí se při vnímání okolního světa nemusíme spoléhat zdaleka jen na ně. Hlavním správcem našich smyslů je mozek, a ten dokáže vytvořit obrovskou propojenou nadstavbu nad pouhým pasivním přijímáním údajů. A právě v této nadstavbě je ukryta cesta za hranice běžných smyslů.

Poněkud omezující může být také naše vnímání plynoucího času, ale i nad něj jsme schopní se do jisté míry povznést…

„… Zkusme si představit, jak by se nám vše jevilo, kdybychom to viděli v bezčasovosti. Kdybychom například ve stole, který je před námi, neviděli jenom tak jako nyní prostý stůl, ale viděli celou jeho osudovost. Současně semeno i strom, osud toho stromu, jeho pád, rozřezání na prkna, zrod stolu i jeho zánik. To vše by bylo najednou. …“ - Josef Zezulka: Přednášky I, Praha, 2006

O takové vnímání by se měl člověk snažit vždy, a to i se současnými možnostmi. Přestože velkou část světa kolem nás zkrátka domyslet nelze, takovéto komplexní vnímání umožňuje řádově kvalitnější a širší pohled na svět.

Empatie jako šestý smysl

V lidské společnosti se o něco takového přece často snažíme – aspoň v omezené krátkodobé míře. Říká se tomu empatie. Máme ji všichni vrozenou.

Mnoho lidí jí však nedává tolik prostoru, kolik by bylo záhodno, a nesnaží se ji ani jakkoliv rozvíjet. Dřív to možná nebyla tak výrazně potřebná dovednost, jenže svět se mění. Myslím si, že lidé po celém světě postupně zjišťují, že v dnešní společnosti nestačí mít všech pět pohromadě, ale musí se ještě aspoň jeden přidat.

Ne nadarmo dnešního člověka Jeremy Rifkin nazývá Homo Empathicus.

RSA Animate – The Empathic Civilization (11 minut, české titulky, zdrojová přednáška)

Lze empatii nacvičit?

Určitou dávku empatie máme sice všichni vrozenou, ale je víc než žádoucí ji neustále rozvíjet. Například skrze vzdělání a poznávání cizích příběhů můžeme v tomto ohledu získat velmi mnoho.

Jedním z praktických cvičení, jak v sobě aktivně rozvíjet empatii a širší vnímání světa, je cíleně se vciťovat do živočichů ve svém okolí. Najděte si klidnou chvíli, v níž se nenecháte ničím příliš rozptylovat. Zaměřte se na jedno zvíře, pozorujte ho a zkuste se do něj vžít. Poznejte, jaké řeší problémy, jaké má potřeby a jak žije. Snažte se ho pochopit v co největší šíři. Staňte se na chvíli jím samým.

A samozřejmě nemusí zůstat pouze u živočichů. Vžít se na chvíli do nějaké rostliny může být také velice objevné a osvěžující…

Jak se o to opakovaně budete pokoušet, začne být pro vás takové nahlížení na druhé naprosto přirozené a budete ho neustále vylepšovat a pěstovat jako svůj šestý smysl.

Náhle bude mnohem snažší zapojit v každodenním životě intuici. Budete činit lepší rozhodnutí, která byste z dřívějšího úzkého pohledu vůbec nedovedli pochopit. Ucítíte mnohem větší pouto se vším živým.

Na empatii a intuici navíc stojí celá řada dalších smyslů (např. rovněž velmi důležitý smysl pro humor či smysl pro spravedlnost). S rozvíjením empatie se tedy výrazně rozvíjí i celá osobnost. A to dává smysl, nemyslíte?

P.S. Hlášku „To dává smysl!“ vám přináší videocast Digit.cz.

Klíčovým prvkem v takovém domácím cvičení jsou posilovací pásy – tzv. bandy. Velmi dlouhou tradici ve výrobě bandů má např. firma Thera-Band, dobrou volbou budou jistě také bandy od americké firmy EliteFTS (ale ty je v EU docela problém sehnat). Dělí se vždy podle tloušťky (síly potřebné k roztažení) do několika barevných kategorií.

Co všechno tedy budete potřebovat?

• bandy (pásy, které vám poskytnou odpor) … 50–135,- Kč/metr (Thera-Band)
• dřevěná tyč pro úchop (aspoň 3×50 cm) … cca 30,- Kč
• plochá kovová „tyč“ (pro upevnění bandu u země) … cca 100,- Kč
• 2× ocelový hák/oko s vrutem (pro připevnění bandů na zeď) … cca 100,- Kč
• volitelně 2× madlo/úchop k bandům … 180,- Kč

Tyče a háky s vrutem lze snadno pořídit v OBI, Hornbachu nebo podobném řetězci. Pásy Thera-Band můžete sehnat např. v obchodě na Ronnie.cz nebo sasynshop.cz. Jako alternativa k bandům se prodávají také tzv. expandery.

Konstrukce a upevnění

Velkou výhodou této domácí „posilovny“ je její univerzálnost, skladnost a nenáročná „výstavba“. V každém bytě či obydlí se nachází kousek volné zdi a trocha místa okolo.

Zřejmě jediný nástroj, který je při konstrukci třeba, je vrtačka. Ať už budete ocelové háky/oka upevňovat do zdi, nebo do dřeva, bez vrtání se neobejdete. Zbytek je už jen na správném výběru a uvázání.

Optimální umístění první dvojice háků je zhruba ve výšce ramen, aby byl pohyb při boxování co nejvíc přímočarý. Případně můžete přidat další k zemi a ke stropu a nahradit si tak horní a spodní kladku.

Jaké cviky lze s touto výbavou zařadit?

Primárně je tato sestava určena pro:

• Mrtvý tah (+ všechny jeho variace)
• Přítahy v předklonu
• Tlaky jednoruč / boxování
• Mohamedány (břicho)

Samozřejmě lze improvizovat s umístěním přídavných upevňovacích háků a rozšířit si tak možnosti o další množství cviků.

Pokud se cvičením začínáte, doporučuji aspoň nějaký čas chodit do posilovny, kde si zažijete správnou techniku provedení cviků a můžete si nechat poradit od zkušenějších.

Hledáte-li informace a tipy ke cvičení, mohu doporučit výborné fórum nejen o bodybuildingu na Ronnie.cz.

Technika nade vše…

Technika prováděných cviků je klíčová. Aby měla tato improvizovaná domácí „posilovna“ vůbec smysl, je žádoucí mít už nějaké zkušenosti se cvičením s volnou vahou. Čím lépe budete techniku zvládat, tím více můžete ze cvičení s bandy vytěžit.

Ukázka mrtvého tahu s bandem a tyčemi

Na závěr snad jen připomenu, že pokud se do takového domácího cvičení pustíte, děláte to všechno na vlastní nebezpečí (ostatně podobně, jako když cvičíte v posilovně).

A jak už jsem se zmiňoval v úvodu, cvičení (pouze) s bandy není určené pro objemový trénink (to raději ty peníze investujte do permanentky v posilovně). Pokud se však jen chcete dostat do kondice nebo byste si rádi zlepšili své sportovní výkony, poslouží vám tato domácí „posilovna“ víc než dobře.

Tak ať to jde!

V posledních dnech byla v médiích žhavým tématem Severní Korea a vývoj tamních událostí po úmrtí Kima Čŏng-ila. Shodou okolností zhruba ve stejné době byla zveřejněna poslední část reportáže ze severokorejských pracovních táborů na Sibiři. Jejím cílem bylo poznat, jací Severokorejci doopravdy jsou, jak přemýšlí a v jakých podmínkách žijí. V samotné KLDR to totiž nezjistíte. Jste neustále v doprovodu průvodce, překladatele a dalších a promluvit si s běžným obyvatelstvem je takřka nemožné, ba dokonce zakázané.

Výsledkem této odvážné dobrodružné cesty je skvělý 40min. dokument (či spíše road movie), u nějž se ani chvilku nebudete nudit.

Anglické titulky (pro ruské a korejské pasáže) si můžete zapnout tlačítkem [CC] vpravo dole.

Reportáž vytvořil producent Jason Mojica a Shane Smith – jeden ze tří zakladatelů Vice magazine, který vychází i v češtině. Natáčel Matthew Nauser.

Doporučuji si přečíst i originální článek a doplnění pod videem: North Korean Labor Camps.

Kdyby se vám náhodou nechtělo, vkládám sem aspoň poslední odstavec, který celý příběh dokresluje… Po tom, co utekli ze spárů FSB (nástupce KGB), vydali se přes Sibiř po pašerácké stezce směrem k čínské hranici, až se nakonec dostali na svobodu.

But the North Koreans were waiting for us on the train… And so began the worst 48 hours of my life, which ended with the FSB (the modern version of the KGB), the local militia, plainclothes police, and assorted thugs removing us from the train and placing us into custody. Finding myself wishing for Billy and his ability to effortlessly sort things out, I texted him that the FSB had detained us. He replied, “Of course they have. Just leave.” So we took off, racing across Siberia to the Chinese border (Billy told us about the smugglers’ route) and finally… to freedom. Zdroj: North Korean Labor Camps

Jo a jestli jste to nepochytili… Severní Korea posílá muže na 10letá období do pracovních táborů na Sibiř, aby tam, daleko od rodiny, v mizerných podmínkách zadarmo těžili dřevo. Žijí tam v pustině daleko od civilizace, přesto důsledně obklopení komunistickou propagandou.

Aktualizace 13. února 2012: Čína – velmoc, nebo rozpad? (Hyde park ČT24)

V pátek 10. února byl odvysílán Hyde park ČT24 o situaci v Číně se skvělým Tomášem Etzlerem. Hodně zajímavý díl. Doporučuji.

Aktualizace 20. března 2012: Útěk z vězeňského tábora v KLDR

There was torture, starvation, betrayals and executions, but to Shin In Geun, Camp 14 – a prison for the political enemies of North Korea – was home. Then one day came the chance to flee… How one man escaped from a North Korean prison camp (anglicky)

Khan Academy má mj. za cíl obsáhnout co největší část znalostí ze střední a vysoké školy a nabídnout je zdarma celému světu prostřednictvím krátkých videopřednášek. Tyto přednášky jsou systematicky uspořádané, podobně jako školní osnovy, a výklad je podaný velmi lidsky a srozumitelně.

Mohli byste namítnout, že je to všechno anglicky – a anglicky přece neumí zdaleka každý… tedy aspoň ne natolik, aby se v angličtině mohl učit. A to se už dostáváme k jádru zakopaného pudla.

Tato výuková videa každý den překládají stovky, ba i tisíce lidí po celém světě. Někteří tvoří anglické titulky z odposlechu, jiní tyto titulky překládají do dalších jazyků, a někteří dokonce dabují, nicméně českých titulků je tam zatím jen několik. Proto bych rád inspiroval především vás, kteří si v angličtině docela věříte, a ukázal vám, jak se přidat k této revoluci ve vzdělávání.

Co z toho budete mít?

Už jsem se několikrát setkal s otázkou, k čemu je to vlastně dobré a že z toho člověk nic nemá. Inu, pokud jste na vážkách, snad se mi podaří vás přesvědčit:

• Procvičíte si angličtinu a obohatíte slovní zásobu
• Osvěžíte si znalosti ze školy
• Pomůžete věci, která má opravdový smysl
• Žáci, studenti a zkrátka všichni, kteří touží po kvalitním vzdělání, vám budou neskonale vděční
• Vaše děti, vnoučata a všechna další pokolení se budou mít z čeho učit

Jak na to?

K samotnému překládání se dá snadno proklikat z detailu videa na KhanAcademy.org. Jako systém pro správu a překládání titulků slouží UniversalSubtitles.com, a celý proces je tak uživatelsky velice jednoduchý – dovolím si říct triviální. Protože obrázek často vydá za tisíce slov, připravil jsem toto video jako návod a ukázku, jak je to rychlé a jednoduché (tedy když nepočítám samotné překládání).

K překladu je minimálně pro začátek vhodné vybírat si přednášky z oblastí, v nichž se obstojně orientujete v českém jazyce. Budete si jistější, překlad nezabere tolik času a hned napoprvé zvolíte ty správné názvy a termíny.

A jak vypadá výsledek?

Pro ukázkový překlad jsem si vybral první lekci z chemie – Prvky a atomy. Výklad trvá něco málo přes 13 minut a překlad mi zabral necelé 3 hodiny. Po chvíli cviku to jde snáze a mnohem rychleji, avšak raději než honbu za nejrychlejším časem doporučuji dvakrát ověřit správný překlad a zkontrolovat, že jste anglickému výkladu skutečně správně porozuměli.

Ještě není úplně doladěné časování, ale i to lze ve zmíněném systému poměrně snadno upravovat.

Vstříc novému vzdělávání

Rozvoj informační techniky a internetu umožnil i vznik nových, naprosto převratných možností vzdělávání.

Velkým klíčem k tomuto vzdělávání je nyní angličtina. U většiny těchto materiálů je však obecná snaha překládat je do dalších jazyků – tedy vytvářet titulky a dabovat, protože přece jen velké procento světové populace anglicky neumí. Respektive neumí natolik, aby kromě překládání stíhali také vstřebávat nové informace a učit se.

A proto je tady i tento článek, v němž jsem vám ukázal, že zapojit se do tohoto procesu a pomoci je relativně snadné. Až během dlouhých zimních večerů nebudete vědět, do čeho píchnout, pojďte měnit svět. Dává to smysl, procvičíte angličtinu, osvěžíte si učivo ze školy a navíc budete mít dobrý pocit, že se jednou vaše děti i vnoučata budou mít z čeho učit.

Mimochodem, zaujalo-li vás téma online vzdělávání, doporučuji nenechat si ujít tento seznam 400 videokurzů z předních světových univerzit. A včera také Ivan Kutil upozornil na nové online IT kurzy od Stanford University.

–
Tento článek vyšel také na stránkách CeskaSkola.cz: Pojďte spoluutvářet budoucnost vzdělávání! a ve slovenském překladu na UspesnaSkola.sk: Poďte aj vy tvoriť budúcnosť vzdelávania!

Aktualizace 7. února 2012: Duolingo – výukou jazyků k překládání webu

Učit se cizí jazyk zadarmo, kvalitně a ještě při tom pomáhat překládat weby? To je hlavní myšlenka nové služby Duolingo, která je teď v betaverzi. Vymyslel ji Luis von Ahn, který po systému reCAPTCHA přivádí k životu další úžasnou službu postavenou na dobrovolné online spolupráci v obřím měřítku. Fascinující.

17 min, video na TED.com

Aktualizace 18. února 2012: Seznam dostupných online kurzů

Michelle Marie sepsala obsáhlý seznam dostupných online kurzů v angličtině.

Aktualizace 11. března 2012: 60 minutes with Salman Khan

Salman Khan byl hlavní postavou posledního dílu populárního pořadu televize CBS 60 minutes (anglicky).

Dále také stojí za zmínku, že KhanAcademy vydala aplikaci pro iPad.

Aktualizace 17. dubna 2012: Khan Academy v češtině

Již dlouho před vydáním tohoto článku se začala formovat skupina českých překladatelů a schopných, nadšených lidí, kteří chtějí Khan Academy přivést i do Čech. Mj. se připojilo Scio (Ondřej Šteffl FTW) a vznikl český účet na Twitteru a stránka na Facebooku. Všem zúčastněným patří obrovský dík, obzvlášť pak koordinátorce Markétě Matějíčkové. Máme se na co těšit!

Mám velkou radost z toho, že si tolik lidí uvědomuje důležitost vzdělání a že jsou schopní a ochotní vést překlad Khan Academy do češtiny k vytouženému cíli. Zatím je to všechno čistě dobrovolnická činnost a o to mi to přijde úžasnější.

Dnes se však mj. díky italskému vynálezci jménem Andrea Rossi dostává opět do silného zájmu médií, a to zcela oprávněně (byť ta česká dělají, jako by se vlastně nic nedělo). V pátek 28. října totiž proběhly plánované testy nového 1MW E-Cat reaktoru za dozoru mnoha vědců a investorů a skončily velkým úspěchem.

Abych vás uvedl do obrazu a mohli jste experimentu lépe porozumět a náležitě užasnout nad jeho výsledky, pojďme se nejprve podívat na historii a pozadí výzkumu studené fúze.

Co je to studená fúze?

Jedná se o typ jaderné fúze – tedy v překladu slučování jader atomů různých prvků. Dalším typem je např. termonukleární fúze, která probíhá uvnitř hvězd. Protiklad jaderné fúze je jaderné štěpení, jež se využívá v reaktorech jaderných elektráren.

Studená fúze je jedinečná v tom, že čistým způsobem a za pokojové teploty generuje obrovské množství energie, aniž by po sobě zanechala jakýkoliv nažádoucí odpad. Jediné, co po ní zbyde, je prvek vzniklý transmutací – v případě Rossiho reaktorů fúzí niklu a deuteria vzniká měď (přesněji řečeno dva její izotopy Cu 63 a 65).

Synonymem pro studenou fúzi je zkratka LENR – tedy Low-Energy Nuclear Reaction (nízkoenergetická jaderná reakce).

O objevitelích a výzkumu studené fúze

Dr. Martin Fleischmann se narodil roku 1927 v Karlových Varech. V jedenácti letech se s rodinou přestěhoval do Velké Británie. Byl výborným studentem a již v roce 1950 (23 let) získal doktorát na Královské univerzitě v Londýně. V Británii pak přes 30 let vyučoval jako vysokoškolský profesor – od konce 60. let na University of Southampton. Roku 1972 se po dvouletém působení jako prezident ISE začal více soustředit na výzkum a došel k několika důležitým objevům a vynálezům na poli elektrochemie. Později dostal od Královské společnosti medaili za elektrochemii a termodynamiku.

Roku 1975 se seznámil se studentem jménem Stanley Pons, který přiletěl z USA, aby v Southamptonu dokončil svá studia. O 7 let později Fleischmann odešel za Ponsem do USA, aby mohli naplno pokračovat v započatém výzkumu. Útočiště našli v University of Utah, kde byl Pons v té době vedoucím katedry elektrochemie. Tam se také v roce 1983 začal psát příběh studené fúze.

Po 6 letech výzkumu provedli a pečlivě zaznamenali experiment, v němž spatřili jadernou fúzi za běžné teploty pomocí elektrolýzy těžké vody. Jednalo se o skutečně revoluční objev, který si však na opravdovou slávu musel ještě mnoho let počkat. Tehdy totiž oba vědce Univerzita přemluvila, aby svůj experiment co nejrychleji zveřejnili na tiskové konferenci. Stovky vědců po celém světě se pokoušely ho replikovat, avšak neúspěšně. Tento vývoj událostí na dlouho dobu velice uškodil pověsti a kariéře obou vědců, ale také celému výzkumu studené fúze. Nikdo s ní už nechtěl být spojován, natož do ní investovat.

V roce 1992 oba odešli pracovat do francouzské laboratoře firmy Toyota, avšak již po třech letech Fleischmann práci ukončil a vrátil se do Anglie. Od té doby externě spolupracoval na výzkumu studené fúze s vědci Amerického námořnictva a Italských národních laboratoří (INFN a ENEA).

Od publikování experimentu Fleischmann-Pons roku 1989 se výzkumem zabývá Michael McKubre, který studenou fúzi úspěšně replikuje, avšak ještě se nedobral k použitelnému produktu. Mj. jeho výzkumu byla 19. dubna 2009 věnována část pořadu 60 Minutes na americkém kanále CBS.

Že je studená fúze skutečná a při těchto experimentech probíhá, potvrzuje také studie zpracovaná pro DARPA z roku 2007 s názvem New Physical Effects in Metal Deuterides.

Chcete-li se podívat na příběh studené fúze na videu, mohu doporučit

• americký dokument z roku 2000 Heavy Watergate (46 minut, české titulky)
• nebo nový italský dokument Low Energy Nuclear Revolution (39 minut, anglické titulky).

Andrea Rossi a reaktor E-Cat

Italský vědec Andrea Rossi se inspiroval experimentem Fleischmanna a Ponse a necelý rok po jeho zveřejnění započal vlastní výzkum. První exotermickou reakci pozoroval o 8 let později (rok 1998). Až v roce 2007 dospěl k převratným objevům ve fúzi niklu a deuteria, načež pozastavil téměř všechny své další projekty a začal se soustředit výhradně na studenou fúzi. Spojil síly s profesorem Sergiem Focardim z Boloňské univerzity, jenž se již od roku 1992 rovněž tomuto tématu věnoval. Společně začali vyvíjet první reaktor E-Cat. Dne 14. ledna 2011 zveřejnili první pokus s 10kW stolním reaktorem.

A jak jsem se již zmiňoval v úvodu, 28. října letošního roku proběhly první veřejné zatěžkávací testy nového 1 MW reaktoru, které dopadly na výbornou.

Za 5 hodin a 30 minut samočinného chodu dokázal E-Cat reaktor vyprodukovat  2635 kWh, což je v průměru bezmála 480 kWh za hodinu. A to vše jako naprosto čistá energie, jež je s reaktorem dostupná již téměř zdarma.

-“Is this an Energy Revolution?“
-“Yes, and most people have not understood this fact.“ -Sergio Focardi

Tento reaktor se skládá ze 107 paralelně zapojených menších 10kW reaktorů, z nichž každý je tvořen třemi ještě menšími paralelně zapojenými jednotkami o výkonu 3,3 kW. Celý reaktorový kontejner má rozměry 2,6×2,6×5 metrů a váží 13,6 tuny.

Během fúze byla přečerpávána voda o teplotě lehce nad 18 °C, která se v reaktoru pod tlakem 55 barů přeměňovala na páru o průměrné teplotě 104 °C. Vzniklá pára je odváděna do kondenzační komory a poté se vrací zpět do oběhu.

Původně měla první 1MW E-Cat elektrárna vyrůst v Řecku pod správou Defkalion Green Technologies Inc., ale z licenční dohody nakonec sešlo, a premiérová elektrárna se tak patrně přesouvá do USA k investorské společnosti AmpEnergo Inc.. Sám Rossi má v plánu rozjet automatizovanou výrobu reaktorů a vytvořit pobočky v Miami, Bostonu a Manchesteru (New Hampshire).

• Podrobný report z testu reaktoru E-Cat 28. října 2011 (PESN.com)
• Zpravodajství a novinky o reaktoru E-Cat (E-CatWorld.com)
• Sergio Focardi – TEDx Bologna – Talk on Nickel/Hydrogen Reaction
• The Official ECAT Website

Studená fúze je tady, jen se s tím smířit…

Téma studené fúze je nyní v poněkud zvláštním stavu. Od počátku 90. let, kdy pokusy Fleischmanna a Ponse nebyl nikdo jiný schopen v krátké době replikovat, se na ni nahlíží jako na pouhou báchorku. Vědci celého světa jsou k ní skeptičtí více než k čemukoli jinému. Tedy samozřejmě až do doby, kdy spatří reaktor na vlastní oči (ti otrlí dokonce i poté).

Ani média si příliš neví rady s tím, jak studenou fúzi uchopit. Není to věru triviální téma a člověk se musí orientovat aspoň v základech fyziky, aby tyto informace mohl odpovědně předávat dál. Výsledky dosavadních experimentů jsou považovány za až příliš dobré, než aby byly pravdivé. A tak, až na několik výjimek, jen všichni s nedůvěrou vyčkávají, kdy se konečně provalí, že to celé byl podvod, aby se mohli v klidu vrátit zpět k tomu, co znají a čemu rozumí.

Nicméně těší mě, že se těch pár výjimek našlo a že se o studené fúzi a Rossiho vynálezu pozvolna začíná mluvit. Stejně jako každý převratný vědecký objev, i studená fúze si žádá svůj čas, než ji veřejnost plně pochopí, ověří a přijme. Dlouhá desetiletí byla pouhým nechtěným dítětem vědy, jež nemělo budoucnost. Jen několik málo osvícených dokázalo spatřit jeho nezměrný potenciál a prozíravě předpovědět, jak v dospělosti změní svět. A díky těmto několika osvíceným dnes, ač si to možná ještě nechceme připustit, stojíme u zrodu energetické revoluce.

Aktualizace 12. února 2012: LENR v laboratořích NASA

Lukáš Frýdek v komentáři upozornil na videoreportáž z výzkumného centra NASA, kde se LENR zabývá mj. Joe Zawodny. Součástí videa je zjednodušené vysvětlení reakce.

Některé podrobnosti se můžete dočíst v PDF publikaci LENR at Glenn Research Center (Cleveland, Ohio) z loňského roku.

Aktualizace 14. února 2012: Andrea Rossi ve 2hodinovém rozhovoru

Dále je také k dispozici velmi zajímavý a obsáhlý rozhovor s Andreou Rossim ze 14. ledna mimo jiné také o tom, jak bude vypadat domácí E-Cat jednotka.