Oficiální stránky projektu Earth Hour

Veronica: Ekologický institut
Která města a vesnice v ČR se připojí?

Vloni se zapojilo přes 4000 měst v 88 zemích světa a letos je očekávaná účast ještě o dost vyšší. Obzvlášť u některých světových památek je zhasnutí opravdu působivé – Earth Hour 2009 (po kliknutí na fotografii, kromě té první, se vypne osvětlení).

Byl bych velmi rád, kdyby se letos ve větší míře zapojila také Česká republika. Snažím se v této věci navázat komunikaci s pražským magistrátem a firmou Eltodo, která zajišťuje veřejné osvětlení na mnoha místech republiky.

Ne proti globálnímu oteplování, ale proti ničení přírody

Globální oteplování způsobené lidskou činností je zanedbatelné. Před nedávnem proběhla vlna článků na toto téma včetně doznání zúčastněných vědců a vlastně jenom potvrdila to, co již dávno mnozí tušili a co se objevilo v roce 2007 ve filmu The Great Global Warming Swindle, který byl lehkovážně zatracován.

Pokud vás tato vlna minula, podívejte se na blog Vítězslava Kremlíka, který o tomto tématu poměrně zeširoka píše.

Earth Hour však nebojuje proti globálnímu oteplování. A kdybyste se to náhodou někde dočetli, vězte, že to je pouhé zjednodušení od lidí, kteří nerozlišují mezi ekologií, bojem proti globálnímu oteplování, recyklací, životním prostředím a podobnými termíny.

Na druhé straně jsou i lidé, kteří nerozlišují v opačném extrému, a říkají „globální oteplování neexistuje“,  „když člověk nezpůsobuje oteplování, nemá vliv ani na životní prostředí“, „kdo chrání přírodu, je ekoterorista“ nebo „ekologie je blbost, příroda se o sebe postará a prostředí se obnoví“. Jistě, obnoví… Pokud zrovna nemluvíme o vyhynulých organismech. Ale to už tady dávno nebudeme.

Earth Hour 2010: V sobotu 27. března ve 20.30 zhasněte

Vzpomeňte si tedy za měsíc na tento článek a večer na hodinku zhasněte. Dejte najevo, že máte rádi přírodu. Že jste si vědomí toho, že lidská činnost na ni často bere pramalé ohledy a nezvratně tak ničí prostředí, ve kterém žijeme, a je potřeba s tím něco udělat. Že cítíte sounáležitost se vším, co žije.

Zhasněte světla a pohleďte na hvězdnou oblohu. Nebudete sami, protože totéž udělají milony lidí po celém světě.

Aktualizace (27. března 2010)

Ti, kdo se v Praze starají o veřejné osvětlení, akci vesměs ignorovali. Škoda. Světlou výjimkou bylo zhasnutí bílých světel na Žižkovské věži. Snad to příští rok bude lepší.

Aktualne.cz: Fotogalerie z Earth Hour 2010

Hodina Země 2010 v ČR: galerie na Facebooku

Earth Hour 2010 na The Big Picture (Boston.com)

V Praze žije přes 3500 bezdomovců.

S lidmi bez domova se v Praze člověk setkává každý den. Někteří jimi pohrdají, jiní jim ochotně věnují pár drobných (lhostejno, za co je utratí). Nicméně jen málokdy se setkají se sympatiemi.

Všiml jsem si, že velmi mnoho sporů a antipatií má v životě na svědomí pouhé neporozumění, nevědomost či neznalost.

Přijde mi, že i v tomto případě nese určitý podíl odporu k bezdomovcům jisté nepochopení. Nepochopení a neznalost jejich životních příběhů. Jaksi nemáte, ke komu z okolí byste si je připodobnili. Pokud žijete v běžné společnosti, máte rodinu, přátele a práci, jen těžko si dokážete představit, jak vůbec může k takovému stavu dojít.

Jako by to ani nebylo možné. V podvědomí mnohých lidí zaznívá: „Bezdomovec zkrátka musí být člověk, který si tuto cestu sám vybere. Den co den jen žebrá a pije. A je spokojený.“

Jistě, je mnoho takových, kteří již ztratili naději a bez cíle přežívají ze dne na den. Takoví se často ohánějí tím, že jen takto jsou doopravdy svobodní a nemusí se podřizovat žádnému řádu či autoritám. Ve skutečnosti však nejsou o nic svobodnější, a mají v důsledku jen méně možností kvůli nedostatku financí a absenci jakéhokoliv zázemí.

Jsou mezi nimi i zloději, alkoholici či drogově závislí. Ti se však nejspíš vyskytují napříč všemi společenskými vrstvami, byť jinde jsou třeba méně na očích.

Nicméně velká část z nich jsou slušní lidé, kteří touží po tom, začlenit se opět do běžné společnosti. I takoví mohou v jistých fázích zapíjet smutek či mráz, a nepříliš čistě a úhledně oděni žádat o nějaké drobné.

Jaké možnosti tedy mají v Praze lidé bez domova, kteří se chtějí opět postavit na vlastní nohy?

Centrum sociálních služeb Praha

Pro pomoc lidem v sociálně těžkých situacích provozuje Praha Centrum sociálních služeb. Pod jeho záštitou existuje Informační a poradenské centrum Kontakt, které sídlí na adrese Ječná 3 a jsou v něm poskytovány veškeré potřebné informace a poradenství.

Nábř. kapitána Jaroše u Štefánikova mostu. -Wikimedia Commons (uživ. cs:ŠJů)

Loď Hermes

Město zajišťuje také provoz lodi Hermes, která byla v roce 2007 zrekonstruována, aby mohla sloužit jako nouzová noclehárna pro bezdomovce. Je ukotvena u Štefánikova mostu poblíž tramvajové zastávky Nábřeží kapitána Jaroše (tram 1, 12, 14, 17, 26).

Má kapacitu 233 lůžek, z nichž zhruba 160 lůžek je každodenně obsazeno. Oficiální příjem probíhá každý den od 19.30 do 20.30. Za nocleh se vybírá 20 Kč.

„Loď je rozdělena do 4 sektorů, A (dlouhodobě ubytovaní muži, 85 lůžek), B (muži ubytovaní na jednu noc, 85 lůžek), C (ženy, 30 lůžek) a D (33 nouzových lůžek). Kajut je 28 a jsou po 6 lůžkách. Na lodi je jednoduchá kuchyňka, jídelna pro 50 osob, záchody a sprchy.“

Budíček je časný – do 6.30 musí ubytovaní loď opustit.

Armáda spásy

Další z možností je uchýlit se pod ochranu světoznámé Armády spásy.

Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše

Její Centrum sociálních služeb se nachází také v Holešovicích na Praze 7 – na adrese Tusarova 60 poblíž tramvajové zastávky Tusarova (tram 1, 3, 5, 25) či Maniny (tram 12).

Kapacita místní noclehárny je 52 lůžek (z toho 14 pro ženy) a často bývá z velké části naplněna. Je zde také zřízen azylový dům a denní centrum pro cca 100 osob.

Komunitní centrum Praha 3

Na adrese Biskupcova 36 poblíž tramvajové zastávky Ohrada (tram 1, 9, 16) se nachází Komunitní centrum Armády spásy, které poskytuje obědy pro bezdomovce a sociálně slabé.

Mnohé příběhy dokládají, že podpora Armády spásy funguje a umožňuje lidem bez domova (často navíc zadluženým) znovu se začlenit do společnosti.

Střediska Naděje

V Praze je celkem sedm poboček sdružení Naděje.

U Bulhara – centrum a lékařská péče pro bezdomovce

Poblíž Hlavního nádraží v ulici U Bulhara se nachází středisko Naděje, které má otevřeno ve všední dny 9.00–12.30 a 13.30–16.30. Zahrnuje mj. ordinaci praktického lékaře pro bezdomovce.

Je zde také denní centrum, v němž je k dispozici hygienický servis, základní potravinová pomoc, výměna oblečení ze sbírek od občanů, pomoc při zařizování osobních dokladů, poradenství a nabídka ubytování v některém ze středisek Naděje.

Noclehárny Naděje

V Praze provozuje sdružení Naděje dvě noclehárny o celkové kapacitě 34 lůžek. Platí se tam stejně jako na lodi Hermes – tedy 20 Kč / noc a také provozní doba je obdobná – 19.30–6.30. Jedna z nich sídlí na adrese Na Slupi 12 u tramvajové zastávky Botanická zahrada (tram 18, 24). Druhá pak na Žižkově v Husitské 70 poblíž tramvajové zastávky Lipanská (tram 5, 9, 26).

Neprodané jídlo z restaurací?

V Brně se před pár dny bezdomovci dočkali prvního pokusu o zavedení zvyku poměrně běžného ve vyspělejších zemích. Majitel dvou restaurací, Richard Hošek, se inspiroval v Německu. S pomocí brněnské radnice přivedl k životu projekt, který má za cíl svážet neprodaná polední menu z restaurací, a následně je nabídnout bezdomovcům. Toto jídlo dříve končilo v popelnicích. Věřím, že podobná iniciativa se brzy dostane i mezi pražské restaurace.

Shrnutí

Zdá se, že v Praze je zásluhou magistrátu a dobročinnosti několik možností, jak bez domova přežít a zkusit si vlastní bydlení opět najít (přestože to může být velmi obtížné), a jsem tomu rád.

Ač nepředpokládám, že člověk bez domova bude na internetu hledat informace o tom, jaké má možnosti, může být takovéto shrnutí užitečné a na webu mi zkrátka chybělo. Občas se také hodí vědět, kam bezdomovce nasměrovat, pokud mu chcete pomoct více než pár drobnými.

Aktualizace 9. 2. 2010
Na Aktualne.cz vyšla zajímavá fotoreportáž, jak dva bezdomovci v zimě přežívají na svahu kopce na Žižkově. (via sibiranka)