Kytara Gibson Cremona, zvaná též „džibsonka“ (ačkoli by se správně měla číst gibsnka), je dobře známou českou kopií slavných jazzových archtop kytar z USA, které zažívaly největší rozmach ve 30. až 60. letech minulého století. U nás se tento model začal vyrábět kolem roku 1959 v továrně Cremona Luby u Chebu.
Mimochodem, na podobnou hrál Karel Kryl ve známé nahrávce písně Srdce a kříž v roce 1967, kdy o něm ještě lidi tolik nevěděli.
Původní stav
Takto kytara vypadala, když jsem si ji přivezl z Plzně, kde jsem ji koupil z druhé ruky (či spíše dle stavu a věku aspoň tak desáté). Sice na první pohled ve zmenšených náhledech působí vcelku zachovale, ale na druhý a třetí pohled už se odkrývá skutečný stav.
Původní stav / 20140907_205315
Omluvte nedostatky, foceno mobilem. Vzhledem k množství jsou fotky jen zmenšené, neupravené. U každé fotky je datum a čas ve formátu YYYYMMDD_HHMMSS.
Pro pokus o renovaci jsem se rozhodl poměrně záhy. Inspirací mi byly dvě zdařilé renovace, na něž jsem narazil při pátrání po možnostech (Džibsonka ešte žije a Gibsonka z Cremony).
Bohužel, papírový štítek s identifikací a rokem výroby byl stržený. Nejsem si jistý, ale zdá se, že někdo kdysi vyměnil krk (chyběla typická dekorace hlavy a při broušení se odkryly linie řezu a lepení, ale také to mohl být zkrátka výrobní postup, kdoví), a také kdosi vyřešil nejvýraznější rýhy a vady laku prostým přetřením jakýmsi hnědým lakem, který má zblízka opravdu výrazně jiný odstín než ten původní černý, a rozhodně se nejednalo o speciální lak na hudební nástroje.
Hmatník už značně ohmataný / 20140907_205349
Hlava přetřená oním hnědým lakem byla celkem poškrábaná / 20140907_205409
Místy byl lak odřený až na dřevo / 20140907_205429
Uchycení závěsu strun třemi hřebíčky. Pod ním holá dřevěná lemovka. / 20140907_205503
Tady jsou dobře vidět přelakované rýhy a nerovnosti. Podobných míst bylo několik. Nalevo oholená dřevěná lemovka. / 20140907_205548
Záda vypadají zdálky vcelku zachovale, nicméně bylo na nich přesto dost rýh a na krajích jsou patrné přechody z černého původního laku do novějšího hnědého / 20140907_205633
Odmontování hardware a začátek broušení
Hned po zběžném prohlédnutí jsem se pustil do práce. Sundal jsem struny a odmontoval ladicí mechaniku a závěs strun.
Detail poškrábané hlavy / 20140907_212116
Kytara oproštěná od strun a hardware, připravená na broušení / 20140907_213608
Druhý den dopoledne jsem na několika místech zkoušel, jak dobře půjde lak brousit a jaké vybavení bude nejvhodnější. Dopadlo to tak, že jsem nakoupil zásobu brusných papírů P320 a na pozdější dohlazení P600, P1000, P1500 a P2000.
Zkoušel jsem, jak půjde broušení snadno a s jakými nástroji to půjde nejlépe / 20140908_001151
Pokračoval jsem dříve focenou přelakovanou odřeninou / 20140908_001844
Skvělá motivace k pokračování, když se pod nánosy hnědého laku a oděrkami na původním laku začne rýsovat krásné, hladké dřevo / 20140908_005331
Nekonečné broušení začíná…
Přední strana hlavy po základním zbroušení / 20140909_220334
Tady je krásně vidět přechod dřevo – původní lak – novější hnědý lak / 20140909_223040
Při broušení hmatníku jsem musel hodně opatrně. Jednak abych nezbrousil i pražce, jednak abych udržel rovinu. Šlo to dost pomalu. / 20140909_231514
Pro změnu jsem přešel na zadní desku a zkoumal jsem, jestli většina rýh není příliš hluboká (naštěstí nebyla) / 20140910_000948
Druhá největší povrchová vada. Pickguard byl dost necitlivě šroubovaný přímo desky a kdysi se do okolí závitu zřejmě dostala vlhkost či voda, která na dřevu vytvořila nazelenalou skvrnu / 20140911_120954
Broušení bylo fyzicky dost namáhavé (šmirgl papír se poměrně brzy opotřebovává a jde to tedy postupně hůř a hůř). Po týdnu práce po večerech tedy byla obroušená část zadní desky, vrchní část lubů a nahrubo i část krku a hlavy / 20140914_143147
Týden druhý: Nekonečné broušení pokračuje
Po týdnu v noci z neděle na pondělí je už obroušená většina zad a krku. Rýsuje se krásná kresba dřeva. / 20140915_004319
Zde je napravo od krku v horní části lubů vidět již zatmelená největší povrchová vada. Jako by tam kytara narazila na nějaký ostrý roh. / 20140915_010334
Téměř celý hmatník zbroušený. Ořech (nultý pražec) jsem nechal být, až na uštípnutý levý okraj byl vcelku zachovalý. / 20140915_0104451
Druhý týden v úterý večer jsem se pustil do ozvučné desky. Po nějaké době váhání jsem se rozhodl kobylku neměnit a neodlepovat. Vzhledem ke složitějším tvarům bylo broušení ještě náročnější. / 20140916_221522
Opět pěkná ukázka vrstev laků / 20140918_234319
Druhý týden ve čtvrtek večer (po dlouhém boji) spodní deska už skoro celá zbroušená! / 20140918_234401
Nejdřív mizí hnědý lak, následně odolnější původní lak a na závěr i vrypy a rýhy. / 20140918_234833
Hladké dřevo bez rýh bylo vždy krásnou odměnou. / 20140918_235504
Nákup (še)laku a příslušenství
Dlouho jsem hledal, čím a jak vlastně kytaru po zbroušení starého laku natřu. Na diskusních fórech se související tematikou padaly většinou návrhy na postřik nitrocelulózovým lakem, ale to je v domácích podmínkách a navíc bez kompresoru bez šance.
Nakonec jsem vybral přírodní, staletími osvědčený šelak. Práce s ním je vcelku nenáročná. Stačí kromě něj jen čistý líh, sklenice na rozmíchání, kus látky a vata (případně štětec). Vzal jsem raději tři odstíny, abych mohl podle situace ztmavovat/zesvětlovat.
Pro ukázku se podívejte na timelapse video, jak se dělá šelaková politura u nové kytary:
Shellac Finish on a Stansell Flamenco (10 min)
Objednávka z e-shopu Manahuna.cz. Lepidlo jsem nakonec nepoužil. To byla spíš pojistka pro případ nutnosti. / 20140919_194200
Dál jsem vzal na finální přeleštění karnaubský vosk, který se rozpouští v terpentýnu zahřátý ve vodní lázni. Terpentýn se mimochodem vyrábí destilací borové pryskyřice. Sympatické, jak se vše točí kolem dřeva.
Dlouho jsem přemýšlel, co si počít s původně černě nalakovaným hmatníkem. Nakonec padlo rozhodnutí ho také zbrousit a nechat jen dřevo napuštěné tungovým olejem, který má mít výrazně lepší vlastnosti než běžně doporučovaný lněný olej.
Struny jsem vybral .11 GHS SNB LJ 20 X. Bronzové prý zní na gibsonkách nejlépe. Byl jsem moc mile překvapen kvalitou – několik kovových strun od různých značek mi už pod rukama prošlo, ale žádné nebyly tak pečlivě zpracované. Přitom jsem je vybíral spíš naslepo podle aktuální nabídky e-shopu.
Nakupoval jsem na skvělém e-shopu Manahuna.cz z Českých Budějovic. Najít ho mi sice nějakou dobu trvalo, ale o to větší to byl objev, protože nikde jinde jsem nenašel tak dobrý a široký sortiment.
První zkouška šelakové politury
Na konci druhého týdne jsem měl zbroušenou spodní desku a přišla objednávka s šelakem. Nemohl jsem se dočkat, až ho vyzkouším. / 20140920_145909
V objednávce přišly také poziční značky, které jsem doplnil na 5., 7., 9, a 12. pražec. Vyvrtal jsem mělké otvory, značky do nich vlepil a zahladil. / 20140920_150200
Další ze série Jak mizí lak a rýhy / 20140920_171247
Další ze série Jak mizí lak a rýhy / 20140920_171955
Další ze série Jak mizí lak a rýhy / 20140920_172513
Přípravy na první šelakovou polituru / 20140920_235406
První vrstvy šelaku. Nádhera. 20140921_002611
A pokračoval jsem rovnou i na čerstvě dobroušených zádech / 20140921_011613
Záda, krk a hlava po první fázi šelakové politury / 20140921_015829
Záda, krk a hlava po první fázi šelakové politury. Druhý den po zaschnutí. / 20140921_020358
Pokračování po týdenní pauze
Po pauze kvůli dovolené jsem navázal zbroušením a vyhlazením prvních vrstev šelaku. Člověku přijde trochu škoda narušit ten krásný lesk, ale holt je to potřeba. Dál jsem pokračoval dobrušováním ozvučné desky a lubů. V mezičasech pak přišly na řadu detailní dodělávky hmatníku (převážně bezprostřední okolí pražců).
U prvních vrstev šelaku je většinou třeba zbrousit, nanést další vrstvu, nechat zaschnout a opět zbrousit a tak dále. Tedy aspoň pokud chcete dosáhnout co nejhladšího povrchu. / 20140930_223254
Vlevo nahoře po zbroušení, vpravo dole před. Brousil jsem papírem P600, v pozdějších fázích pak P1000, P1500 a P2000 / 20140930_223728
Ozvučná deska dala zabrat. Nejvíc mě děsila část pod přesahujícím krkem a moc jsem zatím jsem neměl vyřešeno, co si s ní počnu. / 20141003_005953
Ozvučná deska v detailu. Boky jsou zbroušené zhruba do poloviny. / 20141003_010037
Další pohled na spodek ozvučné desky / 20141003_010345
Zbroušená spodní deska s čerstvou vrstvou šelaku / 20141003_013050
Pátý až sedmý týden
Ozvučná deska nahrubo zbroušená kromě obávané části pod přesahujícím hmatníkem / 20141006_123306
Mezitím přišly na řadu další vrstvy šelaku na zádech, krku a hlavě. Nanášel jsem je většinou večer po skončení broušení, aby měly dost času na schnutí. / 20141006_123426
Hmatník v téměř finální podobě, zbývá zbrousit část ozvučné desky a pravá a spodní strana lubů. / 20141006_123630
Jak mizí rýhy / 20141008_000033
Jak mizí rýhy / 20141008_002257
Jak mizí rýhy / 20141009_230554
Jak mizí rýhy / 20141009_232041
6. týden: Poslední zbytky laku na lubech / 20141014_001727
6. týden: Poslední zbytky laku na lubech / 20141014_010650
6. týden: Poslední zbytky laku na lubech / 20141014_012347
Konec 7. týdne: Broušení neznámo kolikáté vrstvy šelaku na spodní desce / 20141025_170548
Konec 7. týdne: Zkoušel jsem leccos a nakonec jsem přece jen našel vcelku účinný způsob na zbroušení těžko přístupných míst pod přesahujícím hmatníkem / 20141025_205354
Šelaková politura po kompletním zbroušení (po 7 týdnech)
Zhruba po měsíci a půl jsem dobrousil poslední zbytky starého laku. Zbývalo jen zahladit dřevo a mohl jsem se vrhnout i na polituru lubů a ozvučnice.
Velice jemně zabroušený šelak. Záda už jsou téměř dokonale hladká. / 20141025_212010
Zbroušeno, zatmeleno / 20141025_230514
Příprava na další vrstvy šelaku na hlavě, krku a zádech / 20141025_232914
Kresba dřeva krásně vyniká i v matu po zbroušení / IMG_20141025_232924
A tady už jedna z finálních vrstev šelaku na spodní desce / 20141025_235643
Konečně jsem mohl přidat i luby / 20141025_235857
Krk s poziční značkou po nanesení jedné z posledních vrstev šelaku / 20141026_000524
Druhý den po zaschnutí / 20141026_132621
Další a další vrstvy / 20141026_145538
Později jsem konečně přešel na ozvučnou desku / 20141026_164107
Zprava postupně vertikálními tahy nanáším první vrstvu šelaku / 20141026_164126
Krásně zvýrazněná struktura dřeva / 20141026_165759
Detail spodní desky a odlesku / 20141026_184621
Přebrušování šelaku na ozvučnici / 20141026_190505
Přebrušování šelaku na ozvučnici / 20141026_190555
Hotová záda a luby / 20141026_194059
Přišlo na řadu jemné zbroušení zoxidované vrstvy na pražcích / 20141026_203051
A dále pak napuštění hmatníku tungovým olejem / 20141026_203432
Přeleštění voskem, namontování hardware a natažení strun
Po finálním přeleštění hlavy a krku karnaubským voskem jsem už mohl vrátit ladicí mechaniku na své místo. Vosk se v menším množství nanese, hadříkem se rovnoměrně rozetře, nechá se chvilku zatuhnout a následně se přeleští.
Po dlouhé době je mechanika na svém místě / 20141026_211029
Hlava s mechanikou zespodu. Ve vzduchu bylo cítit nadšení, že se blíží tak dlouho očekávané natažení strun. / 20141026_211052
Leštění ozvučné desky karnaubským voskem / 20141026_232722
Po přeleštění / 20141026_234311
Prakticky hotovo. Už jen přidělat závěs a napnout struny. Je neděle pozdě večer, únava je znát, ale jsem odhodlaný a nemůžu se dočkat prvních tónů. / 20141026_234327
Luby a ozvučnice po přeleštění. Spokojenost. / 20141026_234419
Pohled shora pro srovnání s původním stavem. / 20141026_234917
Závěs upevňuji pomocí jistějších vrutů namísto původních hřebíčku, které měly tendenci se uvolňovat. / 20141027_005824
Bližší pohled na hmatník s napnutými strunami GHS Signature Bronze Extra Light .11 / 20141027_005844
Bude jedna v noci. Už jen zastřihnout struny a je hotovo! / 20141027_005938
A ještě pohled zezadu / 20141027_010059
Hotovo! Gibson Cremona po renovaci
Druhý den jsem si restaurovanou Gibsonku poprvé prohlédl v denním světle. Ta kresba dřeva je úžasná.
Za dopoledního světla / 20141027_113216
Pohled od hlavy / 20141027_113354
Záda a krk / 20141027_113446
Zde je vidět zatmelená vada na přední části lubů. Volil jsem odstín podobný suku v pravém horním rohu, aby byla přiznaná, ale nerušila. / 20141027_113522
Gibson Cremona po renovaci v celé své kráse / 20141027_114229
Detail ozvučné desky / 20141027_114257
Krk s hlavou a seřízenou a vyčištěnou ladicí mechanikou / 20141027_114344
Závěrečná fotka: Detail ozvučnicového otvoru / 20141027_114657
Ukázková nahrávka
Je zvláštní číst o kytaře, vidět ji na fotkách, ale neslyšet, jak zní. Nahrál jsem tedy malou zvukovou ukázku.
Sečteno podtrženo
Po hodinách brouzdání po internetu a hledání nejlepších postupů a materiálů, desítkách hodin usilovného broušení původního (a nepůvodního) laku, hodinách testování a míchání nejlepšího odstínu tmelu na hlubší rýhy, a mnoha hodinách cyklu „začistit – šelaková politura – zbrousit/zahladit“ a ladění všelijakých drobností musím s potěšením říct, že výsledek předčil má očekávání.
I když brzy po natažení strun jsem si začal všímat různých nedostatků a věcí, které by šly udělat lépe a pečlivěji, smířil jsem se s kýženým stavem „good enough“. Zvukově je na tom kytara výrazně lépe než před renovací a to je to hlavní. A jak šelak zvýrazní strukturu dřeva a v každém úhlu dopadajícího světla nechá vyniknout jiné vrstvě, to je něco nepopsatelně krásného.
Jsem rád, že to nebyl marně vynaložený čas a úsilí. Díky za pozornost a budete-li zkoušet něco podobného, ať vám to vyjde aspoň tak jako mně.
Renovace rodinné kytary pana Bohumíra Morávka 14. listopadu 2019
Na začátku února mi napsal pan Morávek, že se rozhodl renovovat kytaru po svém otci vyrobenou houslařským mistrem Karlem Pilařem v Hradci Králové v letech 1935–1940. Po neúspěšných pokusech o kontaktování výrobce se obrátil na mě ohledně některých podrobností, jak jsem si při renovaci počínal já. Takto ona kytara vypadala:
Odhodlaný zachránit tento jedinečný nástroj a vdechnout mu nový život, nakoupil si pan Morávek materiál v obchodě Manahuna.cz a pustil se do práce:
A takto nádherně mu nakonec velmi pečlivá renovace včetně šelakové politury vyšla:
A na závěr ještě několik fotek v záři venkovního slunce, které odhaluje nezaměnitelně nádherný odlesk dřeva zahaleného do šelakového hávu:
Klobouk dolů. Byly to prý asi tři měsíce práce, jejíž součástí bylo mj. velmi jemné přebrušování a také lepení nové kobylky místo té staré rozpadlé. Tímto panu Morávkovi ještě jednou děkuji, že se s námi o svou práci a krásnou kytaru podělil. Třeba bude pro ostatní inspirací.
Komentáře