Posunout na článek


Vánoční vzpomínka na Karla Kryla

Neděle, 13. prosince 2009    Hudba, Karel Kryl

Epiphone C10/NS

Moje nahrávka

Po delší době přicházím opět se zpívanou nahrávkou. Snad trochu symbolicky je to s blížícím se koncem roku znovu Karel Kryl, který tu byl i na začátku roku v lednu. Tehdy to bylo u  příležitosti spuštění těchto stránek.

Píseň „Vánoční“ napsal roku 1970 a objevila se ve stejném roce na jeho třetím albu – Maškary po velmi úspěšných deskách Bratříčku, zavírej vrátkaRakovina.

Jako mnohé písně Karla Kryla, i tato má v sobě kromě neobyčejné poetiky také velký kus melancholie.

Přijde mi, že v široké veřejnosti je melancholie brána jako cosi špatného, záporného, možná dokonce jako projev slabosti. Nějak nepasuje do té oblíbené kombinace úspěchu, společenské zábavy a veselí.

Já ji tak ale rozhodně neberu. Mimo jiné právě díky melancholii vznikají ty nejkrásnější skladby, písně, obrazy, geniální vynálezy a mnohé další výsledky kvalitní práce s důrazem na detail a vizí dlouhodobého cíle. Mám melancholii rád.

Poslechněte si nahrávku


Text písně

Dříve, než ze stromečku opadá jehličí,
lůžko ti jmelím ozdobím.
Dám fotku do rámečku, olovo zasyčí,
tvůj krajíc chleba ráno ptákům rozdrobím.

Za tebe sfouknu svíčku, jablko rozkrojím,
bude to hvězda, či snad kříž, či snad kříž?
Tvé jméno na balíčku k ostatním připojím,
to abys nemyslel, že už k nám nepatříš.

Za okny spadla vločka a zvonek cinká,
Ježíšek zavřel očka a tiše spinká.
Josef mu ustlal měkce v krabici od kolekce,
spí, tichounce spí.

Kus loje pro sýkory, na stole cukroví,
od zítřka noci ubývá, ubývá.
Mráz cukrem pokryl hory, panáček hadrový
a jedna židle, jedna židle přebývá,
a jedna židle, jedna židle přebývá…



Komentáře



Jedenmecítma šlépějí

Všechny články