Posunout na článek


Přemýšlejte o tom

Neděle, 2. května 2010    Ze života...

Přemýšlením k lepšímu světuBylo kolem druhé hodiny a já jsem cestou domů udělal malou odbočku na procházku po parku Sacré-Cœur. Vzduch byl krásně čerstvý a vlahý, pršelo a noční Praha se pomalu ukládala k poklidnému spánku.

Stoje na vyhlídce, pozoroval jsem vše kolem a začal přemýšlet nad věcmi, jež rušily můj pohled a vadily mi. Zjistil jsem, že většina z nich má původ v tom, že kdosi nedostatečně přemýšlel.

Namátkou mohu jmenovat například všudypřítomné oslňující veřejné osvětlení, které často svítí více nahoru než dolů. O co více sil by designery svítidel stálo usměrnit světlo a ušetřit tak mnoho energie? O kolik více by bylo nutné investovat do vývoje, aby byly automobily a tramvaje při jízdě tišší a nerušily daleké okolí? Proč někdo nastaví na televizi hlasitost na maximum a otevře si okno, aby tak rušil minimálně celou ulici? Když už Lidové noviny investují do osvětleného loga na střeše budovy, proč je podsvícené rušivě modrou barvou, kvůli níž je navíc naprosto nečitelné? 🙂 To je jen několik z mnoha otázek, které mi v mysli vyvstávaly.

Co je to „dost přemýšlet“?

Dost přemýšlet znamená dělat něco, co bude mít přínos pro okolí. Znamená to však také mít jistou dávku intuice a předvídavosti. Znamená to dát stranou vidinu krátkodobého osobního prospěchu před tím, co má dlouhodobý přínos pro lidstvo či okolí. Znamená to udělat něco, z čeho bude užitek a zároveň to nebude rušit nebo omezovat.

Zdá se vám to nemožné a příliš utopické? Ale kdepak. Stačí přemýšlet. Snažit se vždy najít to nejlepší možné řešení. Spolupracovat a hledat toto řešení společně – rozšířit hledisko o pohledy druhých lidí. Pokud vědomě či nevědomě zvolíte ne zrovna optimální řešení, je třeba se v budoucnu snažit o inovaci a zlepšování (a současné řešení na ně připravit).

Vzorem je příroda…

Jedním z míst, kde je vše promyšlené do nejmenšího detailu, je příroda. Živočichové a rostliny se adaptují na prostředí, v němž žijí, a každý jedinec je členem neuvěřitelně důmyslného systému. Dokonce ani po smrti žádná část nevyjde nazmar a je prospěšná svému okolí.

Kdo chodí pomalu, má více času se rozhlédnout.Rostliny a živočichové žijí instinktivně podle zákonů přírody, a také proto je život každého z nich tolik fascinující. Jsou součástí toho krásného, dokonale fungujícího celku.

Člověk jaksi vybočuje

Lidé z tohoto systému však lehce vybočují. Člověk má v rukou tu moc rozhodnout se, jestli bude okolí lehkovážně škodit, nebo bude prospěšný. Jestli bude beze smyslu rušit a omezovat druhé, nebo se bude snažit žít s nimi v souladu.

Má onu vidinu daleké budoucnosti a důsledků svých činů. Může z pošetilých důvodů zabíjet a ničit, ale zrovna tak je obdařen uměním tvořit díla obdivuhodné krásy a milovat nade vše.

Přemýšlení může dát skutečný smysl

Přemýšlení může dát lidskému konání opravdový dlouhodobý smysl. Také díky němu se svět postupně stává lepším. Je třeba přemýšlet nejen nad věcmi novými, ale i nad těmi zaběhnutými, které ještě nejsou v optimálním stavu, jenž by splňoval podmínku „prospívat, ale nerušit a neomezovat“.

Nechat srdce a intuici, ať určují směr, a cestou přemýšlet o těch nejlepších řešeních problémů, jež nastanou.

Přemýšlejte o tom.



Komentáře



Jedenmecítma šlépějí

Všechny články