Posunout na článek


Prohlížíte články z kategorie: Praha

Za lepší Prahu a veřejné prostory

Neděle, 3. června 2018 // Mám rád, Opravy, Praha, Příroda a životní prostředí, Ze života...

Stav veřejného prostoru je velkým ukazatelem vyspělosti země. Když se dostatečná část obyvatel má dostatečně dobře, začne se časem kromě sebe, svých blízkých a svého obydlí starat i o okolí a věci veřejné. Samotná státní a obecní správa zdaleka nestačí a nemůže být v jejích silách podchytit všechny problémy a nedostatky.

Jsou to právě dobrovolníci, kteří dělají ten ohromný rozdíl a umožňují všem žít ve skutečně kvalitním prostředí, z něhož je na každém kroku cítit, že se o něj někdo stará.

Starost o veřejný prostor se pro mě postupně stala důležitým tématem. Jednak sám chci žít v kvalitním prostředí a přeji totéž i ostatním, a jednak lze z teorie rozbitého okna s trochou vůle odvodit, že čím opečovávanější prostředí, tím lépe se obyvatelé cítí a o to lepší stránky jejich osobností se v nich probouzí, a naopak, pokud se závady a nedostatky nechají být, bude se stav v začarované spirále stále zhoršovat.

Pokračování článku…

Národní třída: Hledání ztraceného výhřezu

Středa, 20. prosince 2017 // Akce a události, Praha, Ze života...

Výhřezy – koláž, Lea Kuklová

Vše začalo, když dlouho zavedený stánek s květinami opustil nájemník. Od té doby tento nevyužitý objekt roky chátral, až se ke konci jara 2017 město jalo tomu učinit přítrž a stánek odstranilo. Jeho tíživé pozůstatky však tehdy přežily a nechybělo mnoho a přežívají tam dodnes.

Čas plynul a na vytíženém chodníku Národní třídy v Praze stále trčely trubky a elektrický kabel. Tehdy se ve štábu Televize Černá Kukla zrodil dnes již notoricky známý název Výhřez inženýrských sítí. To ještě nikdo netušil, kolik dlouhých měsíců si s ním klopýtající Pražané a turisté ještě užijí a kolik různých podob výhřez získá.

Krok za krokem

Zmíněný stánek s květinami stál na místě opuštěný a nevyužitý asi dva roky (je potvrzené, že fungoval v roce 2014 a minimálně ještě 5 let předtím). Zábor kdysi TSK Praha povolila firmě Romero Partners, která však po letech skončila v likvidaci a stánek tak byl druhý květnový týden odstraněn na pokyn exekutora.

Pokračování článku…

Návod: Proclívací pošta Praha 120

Středa, 26. září 2012 // Praha, Tipy a triky, Ze života...

Na proclívací poště jsem byl dneska zhruba po roce a za tu dobu už jsem trochu pozapomněl, kolik doslovných i metaforických kroků tam člověka vlastně čeká. Rozhodl jsem se proto sepsat krátký návod pro všechny, kdo tam mají také namířeno.

Jak poznám, že potřebuju na proclívací poštu?

Zhruba dva dny po tom, co zásilka dorazí do ČR (dostane ji do rukou proclívací pošta), vám přijde doporučený dopis s informacemi, fotkami štítku z balíku, žádostí o zasílání v elektronické podobě a formulářem na plnou moc, kterou můžete poště udělit, aby vše vyřídila za vás. Jste-li z Prahy, nejrychlejším řešením bude nejspíš osobní vyřízení na proclívací poště Praha 120.

Pro příští zásilky doporučuji na poštu zaslat již zmíněnou žádost o zasílání oznámení v elektronické podobě. Informace k vyplnění jsou uvedeny přímo v odkazovaném formuláři. Místo oznámení formou doporučeného dopisu vám pak budou chodit upozornění na zadaný e-mail, díky čemuž se dříve dovíte, že si novou zásilku můžete přijít vyzvednout.

Co vzít s sebou?

Je dobré s sebou mít kopii potvrzení objednávky, kde je uvedena její celková cena. Fotka zboží v zásilce je výhodou, ale zpravidla stačí ho jen popsat ústně. Dál budete potřebovat také nějaké peníze v hotovosti, nově lze aspoň v celnici na pokladně platit kartou. Částka k doplacení se většinou skládá z těchto položek:

  • DPH z celkové ceny včetně poštovného,
  • clo (1–10 %, platí se jen při celkové ceně nad €150),
    Pozor, v dobách absurdních celních válek může být clo až 25 %.
  • poplatek za vyřízení – obykle 103,- Kč.

Pokračování článku…

Co takhle večer na hodinku zhasnout?

Sobota, 27. února 2010 // Akce a události, Praha, Příroda a životní prostředí, Ze života...

Earth Hour 2010Každý rok, vždy poslední sobotu v břežnu, probíhá celosvětová akce s názvem Earth Hour – hnutí proti nepřirozeným změnám životního prostředí. Zavedla ho v roce 2007 v australské Sydney organizace WWF, která usiluje o to, aby člověk žil ve větším spojení s přírodou. Již jednou jsem se o Earth Hour zmiňoval v článku o světelném znečištění.

Oficiální stránky projektu Earth Hour

Veronica: Ekologický institut
Která města a vesnice v ČR se připojí?

V roce 2009 se zapojilo již více než 4000 měst v 88 zemích světa a každým rokem se účast výrazně zvětšuje. Obzvlášť u některých světových památek je zhasnutí opravdu působivé (po kliknutí na fotografii, kromě té první, se vypne osvětlení).

Byl bych velmi rád, kdyby ve větší míře zapojovala také Česká republika. I u nás máme veřejné osvětlení často vyloženě přehnané a je dobré si to čas od častu připomenout. Pokračování článku…

Co si počít v Praze bez domova?

Pátek, 5. února 2010 // Praha, Ze života...

Detail ruky předávající minci

V Praze žije přes 3500 bezdomovců.

S lidmi bez domova se v Praze člověk setkává každý den. Někteří jimi pohrdají, jiní jim ochotně věnují pár drobných (lhostejno, za co je utratí). Nicméně jen málokdy se setkají se sympatiemi.

Všiml jsem si, že velmi mnoho sporů a antipatií má v životě na svědomí pouhé neporozumění, nevědomost či neznalost.

Přijde mi, že i v tomto případě nese určitý podíl odporu k bezdomovcům jisté nepochopení. Nepochopení a neznalost jejich životních příběhů. Jaksi nemáte, ke komu z okolí byste si je připodobnili. Pokud žijete v běžné společnosti, máte rodinu, přátele a práci, jen těžko si dokážete představit, jak vůbec může k takovému stavu dojít.

Jako by to ani nebylo možné. V podvědomí mnohých lidí zaznívá: „Bezdomovec zkrátka musí být člověk, který si tuto cestu sám vybere. Den co den jen žebrá a pije. A je spokojený.“

Jistě, je mnoho takových, kteří již ztratili naději a bez cíle přežívají ze dne na den. Takoví se často ohánějí tím, že jen takto jsou doopravdy svobodní a nemusí se podřizovat žádnému řádu či autoritám. Ve skutečnosti však nejsou o nic svobodnější, a mají v důsledku jen méně možností kvůli nedostatku financí a absenci jakéhokoliv zázemí.

Jsou mezi nimi i zloději, alkoholici či drogově závislí. Ti se však nejspíš vyskytují napříč všemi společenskými vrstvami, byť jinde jsou třeba méně na očích.

Nicméně velká část z nich jsou slušní lidé, kteří touží po tom, začlenit se opět do běžné společnosti. I takoví mohou v jistých fázích zapíjet smutek či mráz, a nepříliš čistě a úhledně oděni žádat o nějaké drobné.

Jaké možnosti tedy mají v Praze lidé bez domova, kteří se chtějí opět postavit na vlastní nohy? Pokračování článku…