Posunout na článek


Prohlížíte články z kategorie: Věda a výzkum

58 kognitivních zkreslení, která škodí všemu, co děláme

Neděle, 29. října 2017 // Věda a výzkum, Vzdělávání, Ze života...

Máme sklony podléhat stovkám různých zkreslení a klamů, které nás nutí uvažovat a jednat iracionálně.

Považujeme se za racionální osoby.

Ve skutečnosti jsme ale ovlivňováni stovkami potvrzených zkreslení, která nás nutí uvažovat a jednat iracionálně, a dokonce i přesvědčení, že se chováme racionálně navzdory důkazům o naší iracionalitě je označováno jako „kognitivní slepá skvrna“.

Studie na téma toho, jak často se lidé chovají iracionálně, postačila na to, aby za ni psycholog Daniel Kahneman získal Nobelovu cenu za ekonomii, a stála na počátku rychle se rozvíjejícího oboru behaviorální ekonomie. Podobné postřehy také mění přístup k množství různých oborů, od marketingu po kriminologii.

Abychom vám – a také nám samotným – pomohli pochopit zkreslení, která ovlivňují naše rozhodování, vytvořili jsme rozsáhlý seznam těch nejpodstatnějších z nich.

Pokračování článku…

Marshall Rosenberg: Nenásilná komunikace (NVC)

Pondělí, 30. března 2015 // Věda a výzkum, Vzdělávání, Ze života...

marshall-rosenberg_giraffe-vs-jackalNenásilná komunikace Marshalla Rosenberga byla pro mě dost zásadním objevem. Dlouho jsem se k něčemu podobnému pokoušel přiblížit, ale nikdy se mi nepovedlo to tak brilantně a jasně pojmenovat.

V nenásilné komunikaci jsou tím nejdůležitějším potřeby obou stranpocity, které s nimi souvisí. Obě tyto věci však bývají v běžné komunikaci pečlivě ukryté. Cílem je dokázat srozumitelně vyjádřit své potřeby a pocity, a na druhou stranu umět také naslouchat pocitům a potřebám druhých, případně se k nim opatrně propracovat. V druhé řadě pak naplnit potřeby všech zúčastněných tak, aby to bylo z vlastní vůle a s radostí.

„Všechny urážky, nadávky, odsuzování či obviňování
jsou jen velice nešťastná vyjádření nenaplněných potřeb.“

Marshall Rosenberg říká, že všechny urážky, nadávky, odsuzování či obviňování jsou jen velice nešťastná vyjádření nenaplněných potřeb. Nešťastná ze dvou důvodů. Zaprvé, dost to snižuje šance, že dostaneme, co chceme, a to i pokud jsou to vyjádření nevyřčená (pouze si je myslíme). Zadruhé, zvyšuje to pravděpodobnost agresivity či násilí.

[Marshall Rosenberg – Solution for conflicts through communication, 7 minut, české titulky – (CC) vlevo dole]

Jazyk vlka a jazyk žirafy

Pro názornost při vysvětlování používal Marshall Rosenberg postav vlkažirafy.
Pokračování článku…

11 největších mýtů běžného stravování

Čtvrtek, 14. února 2013 // Jídlo a pití, Věda a výzkum, Zdraví

(Převzato z anglického originálu a českého překladu. Podrobnosti pod článkem.)


woman-confused-about-what-to-eat Josef Štěpánek na G+ sdílel velice dobrý článek Krise Gunnarse, který shrnuje celou řadu mýtů či pochyb o tom, co je nám obvykle vydáváno za správnou výživu. A protože se mi ten článek vážně hodně líbil a myslím, že by si ho mohli chtít přečíst další, rozhodl jsem se vyšetřit si na něj ve svém momentálně dost nabitém rozvrhu nějaký čas a přeložit ho.

Jednou z věcí, proč ho považuji za tak dobrý, je skutečnost, že si jeho autor dal tu práci a svá tvrzení, na rozdíl od většiny ostatních autorů podobných článků, podpořil poměrně rozsáhlým souborem odkazů na povětšinou odborné studie, podporující právě to, co se snaží sám sdělovat.

Samozřejmě je potřeba s ohledem na objektivitu zdůraznit, že to, že nějaká studie něco vyvrátí nebo alespoň nepotvrdí, ještě neznamená, že jsou její závěry správné. Ale to nakonec platí i pro ty studie, které používají pro podporu svých argumentů „standardní“ odborníci. Tyto odkazy jsou pochopitelně ve většině případů anglicky a přeložit je by byl velice náročný úkol (s výjimkou asi tří vedoucích na Wikipedii, které bylo možné nahradit jejich českými ekvivalenty). I tak je ale myslím pro českého čtenáře pozitivní alespoň vědomí, že si autor svá tvrzení necucá z prstu.

Takže – níže uvedený text není můj, ale pod valnou většinu toho, co se v něm objevuje, bych se klidně podepsal. Netvrdil bych to asi tak radikálně jako jeho autor, nad některými věcmi bych byl ochoten diskutovat, ale v zásadě to vnímám podobně. Ostatně je to celé v nemalé míře založeno na principech, souvisejících s nízkosacharidovými dietami, o kterých jsem už v minulosti psal poměrně obšírně sám.

A mimochodem – pod původním článkem je i velmi rozsáhlá diskuse (a obzvlášť z pohledu Čecha velice kvalitní), do které stojí za to nahlédnout, pokud ovládáte angličtinu a máte hodně času. Pokračování článku…

Uhádnete, kdo je vrah?

Neděle, 18. listopadu 2012 // Věda a výzkum, Ze života...

Pokračování článku…

Teorie holofraktografického vesmíru

Úterý, 10. dubna 2012 // Mám rád, Příroda a životní prostředí, Věda a výzkum

tzv. Květ životaUž dlouhá staletí si lidé pokládají otázku, co je tou podstatou, která spojuje všechno na světě. A tím světem nemyslím pouze naši planetu, ale celý vesmír i to, co je kolem něj. Kde hledat odpověď na tuto naprosto zásadní otázku?

Někteří to zkouší v naší minulosti u starověkých civilizací, jiní zase všemožnými dalekohledy zkoumají vzdálené soustavy, galaxie a vše mezi nimi, další se naopak snaží v urychlovačích dobrat té nejmenší základní částice, kterou již nepůjde dál rozdělit.

Po základních Newtonových zákonech přišel Albert Einstein, který je rozšířil a sestavil Obecnou teorii relativity. Ani ta však neobsahovala vše, a tak se nyní na jejích základech teoretičtí fyzikové pokoušejí vypracovat jednotnou teorii pole, která by zahrnovala skutečně vše a určovala by univerzálně platný princip (mezi kandidáty je např. teorie superstrun).

Od základů fyziky…

Současná fyzika do značné míry počítá s izolovanou soustavou – to je „soustava entit, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj. nedochází ani k výměně energie či informací s okolím soustavy“.

Taková soustava ve skutečnosti neexistuje, ale počítá se s ní v rámci zjednodušení a vytváření matematických modelů reálného světa. Čím dále však postupujeme ve výzkumech, tím více se ukazuje, že model izolované sestavy je nedostatečný a vede ve finále k velkým nepřesnostem.

Tento uzavřený pohled je potřeba otevřít a rozšířit – brát v úvahu celý vesmír, jeho pohyb a strukturu. Místo hledání základní částice dává větší smysl spíše hledat základní vzor. Vzor, který se opakuje a který je ve všem, co existuje. Pojďme si tedy onu soustavu trochu vylepšit… Pokračování článku…

TED a budoucnost vzdělávání

Čtvrtek, 15. září 2011 // Mám rád, Věda a výzkum, Vzdělávání

Vzdělávání v novém tisíciletíTED.com je pro mě jednoznačně jeden z největších a nejdůležitějších projektů v oblasti vzdělávání za posledních několik desetiletí. Každý den znovu a znovu v plné síle a kráse ukazuje tu velkou sílu internetu, díky němuž se myšlenka může rozšířit po celém světě za několik minut. A v tomto případě jsou to myšlenky lidí, kteří umí, mají opravdovou vášeň, zapálení pro věc a chtějí zlepšit svět.

TEDxPrague – na téma vzdělávání

Na podzim loňského roku byla u nás poprvé uspořádána akce formátu TED: TEDxPrague 2010. Celá třetina této akce měla název Naděje – děti a vzdělávání. Je to téma, jež by mělo být zajímavé pro každého, protože každého z nás se nějakým způsobem týká. Vybral jsem dvě silná vystoupení o českém školství, která nutí přemýšlet a odkrývají důležité skutečnosti, které si většina společnosti vůbec neuvědomuje. Pokračování článku…

Věda pro chytré

Úterý, 9. srpna 2011 // Jídlo a pití, Věda a výzkum, Zdraví, Ze života...

Science For Smart PeopleČas od času narazím na přednáškové video, které mi přijde příliš důležité na to, aby za pár hodin zmizelo v propadlišti zpráv na sociálních sítích. Jedním z nich byla přednáška Science For Smart People od Thomase Naughtona.

Zmínil se o ní na twitteru Petr Mára a tímto mu děkuju za tip.

Její hlavní snahou je pobavit a přitom ještě objasnit, jaké procesy jsou na pozadí vědeckých studií a jak lidé nebezpečně často zjednodušují a špatně chápají jejich závěry. Radí, jak odlišit dobré studie od těch špatných.

Pokračování článku…

Na stopě dávných civilizací

Neděle, 7. srpna 2011 // Historie, Věda a výzkum

Historia magistra vitae estJeště dnes se děti ve školách učí, že první civilizace pochází z období kolem roku 3100 př. n. l., kdy začali Sumerové osidlovat oblast mezi řekami Eufrat a Tigris – tehdejší Mezopotámii – a vybudovali první města. Mezitím se v okolí delty Nilu sjednotí Horní a Dolní Egypt a vzniká Egyptská říše. Z toho pak vychází i znalosti a přesvědčení většiny společnosti.

Při bližším pohledu na dějiny původu lidstva však zjistíte, že to nebylo zdaleka tak prosté a jednoduché.

Stavby po celém světě dokazují, že vyspělé civilizace existovaly o mnoho tisíc let dříve. Některé jsou datovány dokonce do období před koncem poslední doby ledové, která trvala přibližně 100 tisíc let a končila kolem roku 8000 př. n. l. Rovněž byly nalezeny Sumerské texty z období kolem 4000 př. n. l., v nichž se mluví o původu jejich civilizace. Pokračování článku…

Jak si vypěstovat vlastní čerstvý vzduch?

Sobota, 2. dubna 2011 // Příroda a životní prostředí, Věda a výzkum, Zdraví

Tímto článkem bych chtěl upozornit na úžasný objev, na který jsem narazil před časem při procházení přednášek na TED.com. V únoru 2009 ho Kamal Meattle předal celému světu prostřednictvím velmi stručné 4minutové přednášky s názvem How to grow your own fresh air.


Přednáška na TED.com

Kamal Meattle mluví o studii NASA, která měla za cíl objevit nejvhodnější rostliny pro vytvoření čerstvého a čistého vzduchu. Tato studie započala již v roce 1980 a trvala téměř 10 let. Pokračování článku…

Mayský kalendář v pravém světle

Čtvrtek, 24. února 2011 // Příroda a životní prostředí, Světové dění, Věda a výzkum, Ze života...

Výřez z Drážďanského kodexu, str. 9V první řadě chci zdůraznit, že mayský kalendář neříká níc o konci světa. Apokalyptické předpovědi jsou mezi lidmi poměrně populární, hodně na ně slyší. Ale spojovat je s tímto kalendářem? O to se může pokoušet snad jen člověk, který o něm neví zhola nic.

Velikou úlevu v tomto ohledu přinesl švédský mikrobiolog Carl Johan Calleman, který po dlouhém zkoumání a spolupracování s původním mayským obyvatelstvem a dalšími badateli určil vrcholové datum na 28. října 2011 a tím nadobro překonal celosvětový hype kolem konce světa a roku 2012.

Abyste mohli porozumět tomu, proč je vrchol stanoven zrovna na toto datum a co vlastně znamená, poodhalím nejprve něco více o mayské civilizaci, a především o členění a systému jejich kalendáře.

Kdo byli staří Mayové?

Mayové byli američtí indiáni – vlastně ještě jsou, jen už nemají svůj vlastní stát. Jejich kultura se však spolu s kalendářem dochovala dodnes. Pokračování článku…

Rakovina: Proč vzniká a jak ji léčit?

Čtvrtek, 18. března 2010 // Věda a výzkum, Zdraví, Ze života...

RakVelmi mě mrzí, že v povědomí drtivé většiny lidí panuje přesvědčení, že na rakovinu se nutně umírá. Přitom úspěšnost léčby u většiny typů rakovin stále roste a za posledních několik desítek let se onkologie dočkala ohromného pokroku. Navíc chodíte-li aspoň jednou za čas na preventivní prohlídky, je velice pravděpodobné, že se případné onemocnění podchytí v raném stádiu a šance na vyléčení jsou pak opět o mnoho vyšší.

Velká zákeřnost je to, že se často „jen“ odstraní nádor, tedy důsledek nemoci, ale příčina pak dále přetrvá a rakovina se může vrátit. Také je velké neštěstí, když v případě, kdy si s touto nemocí už ortodoxní medicína neví rady, jsou v pacientovi pohřbeny poslední zbytky naděje s tím, že mu zbývá tolik a tolik měsíců života, místo toho, aby byl informován o dalších možných cestách a způsobech, jak s rakovinou vedle absolvování klasické léčby lze ještě dále bojovat.

Pokud se snažíte najít tyto informace na internetu, často naleznete mnoho protichůdných názorů a uvíznete v záplavě cizích názvů léků a odborných termínů. Často je tato problematika také brána z příliš úzkého pohledu. Nabízí zaručeně úspěšnou metodu, ale již nedoplní zkušenosti z konkrétních případů a jiné důležité předpoklady pro vyléčení. Tento rozsáhlý článek by měl sloužit jako shrnutí alternativních způsobů léčby doplněné mým laickým pohledem na věc. Pokračování článku…

Transmutace prvků: naděje na revoluci

Pátek, 29. ledna 2010 // Mám rád, Věda a výzkum

Atom - ilustrační obrázekKdyž jsem se před časem dověděl o tzv. transmutaci prvků, nestačil jsem se divit. A čím hlouběji jsem se ponořoval do studií, tím větší byl můj úžas.

Možnost změny jednoho prvku na jiný byla pro mě celý život nemyslitelná. Když si představím, jaké fascinující možnosti by transmutace mohla přinést, nemohl jsem si tento objev nechat pro sebe.

Přeměna prvků?! Není to alchymie?

Myšlenka transmutace – tedy přeměny prvků – není zdaleka jen novodobá záležitost. Již v dávných dobách se alchymisté (a nejen oni) pokoušeli o přeměnu různých kovů ve zlato.

Dochované záznamy alchymistů jsou však pro nezasvěceného čtenáře jen těžko srozumitelné a v žádném případě nepředstavují jasný vědecký záznam o experimentu. V historii se dokonce vyskytlo několik podvodníků, kteří za napodobování zlata zaplatili svým životem. Také kvůli nim se alchymie nikdy nesetkala s důvěrou vědecké společnosti, stejně jako teorie transmutace prvků, která středověkou alchymii mnohým vědcům připomíná a často ji proto předem zavrhují.

Novodobé důkazy o transmutaci prvků se však zdají být nezvratné.   Pokračování článku…